Kategorie:

Výlety

Výlety

ZOO Zlín

M.

První tip, který vám dám – brzo z jara moc zvířat neuvidíte. Zlepší se to až s lepší teplotou a sluníčkem. My v Zoo byli 14. 3. a to byla ještě trochu zima.

V Zoo jsme byli s přítelovým mladším bráškou, kterému jsou 4 roky. Čekali byste obrovské nadšení ze zvířat. Ale né, já byla ještě víc v rauši než ten maličký.

Jako pardon, ale na slony a tučňáky bych se tam mohla dívat celý den! Chyběli mi akorát vydrýsci, vlci a želvičky.

V hlavní roli Pan Tučňák.

Přiznám se, že jsem netušila, že jsou hyeny takhle velké!

Kdybych mohla, tak si i ty „krávy“ pomazlim.

Sloníci & slůně

Přiznám se, že videa sem nahrávám poprvé, tak snad to bude v pořádku. 😀 Zvuky si případně vypněte. Ale o ty slony vás ochudit nemůžu! Koukejte, jak prostě jí led jak nanuk! *vnitřní radostný pláč* A to slůně?! BOŽÍ!

V téhle zenové zahradě bych taky zvládla sedět celý den a jen být.

A v neposlední řadě tu máme žirafy!

Jaké je/jsou vaše oblíbená zvířata? <3

2 Komentáře
1 FacebookPinterest
CestováníVýlety

Víkend v Paříži

M.

Hlásím se zpět z ČR!

Výlet do Paříže mám i na svém Vision Boardu jako jedno z míst, kam bych se chtěla letos podívat, takže jej mohu úspěšně odškrtnout!

Na úvod bych chtěla říci, že musíte být očkovaní, jinak vás nikam nepustí. Bohužel, my jsme „jen“ prodělali onemocnění, což nám ve Francii nijak nepomohlo. Museli bychom mít alespoň jednu dávku k tomu. Nejvíce mě mrzelo, že jsme se nemohli podívat do muzea Louvre. Tak snad příště!

Přiletěli jsme v pátek, někdy kolem šesté hodiny, na letiště Paris Beauvais, které je vzdáleno od Paříže hodinu a půl jízdy autobusem. Naštěstí autobus jezdí každých 20 minut po přistání letadla. Cesta tam a zpět na jednoho vyjde 30 Euro (cca 800,-). Poznámka pro příště: Zkusit najít bližší letiště. 😀

Z letiště vás autobus odveze na zastávku Porte Maillot. Odtud jsme jeli metrem k zastávce (Porte de Clichy) našeho hotelu. Hotel jsme měli 40 minut pěšky od Vítězného oblouku. Metrem je všechno kousíček. Docela nás i překvapilo, že vyznat se v metru v Paříži není zas tak těžké. Nebo takhle, vždycky jsme nasedli a vystoupili na výbornou! 😀

Je logické, že čím blíž máte hotel k centru, tím je dražší.

Přiznám se, že řídit auto bych tam za žádnou cenu nechtěla! Jsou tam čtyř a více proudé silnice. Chodci si chodí na červenou a na kolech, skútrech a koloběžkách si taky dělají, co chtějí! My chvíli na koloběžce také jeli, ale měla jsem z toho docela i strach. 😀 Já vím, já vím. Další poznámka pro příště: Zvládnout jízdu na koloběžce/kole po Paříži nebo najít bližší hotel.

B&B Hotel a jeho vzdálenost od památek

Sobota

V sobotu jsme šli kolem desáté na snídani. Podávali se míchaná vajíčka, párečky, slanina, čaj, káva, džusy, cereálie, nečekaně croissanty a listové pečivo plněné čokoládou, bagetky a sýr. Řeknu vám, že francouzské bagety vážně mají něco do sebe! Přišly mi hutnější a více zasytily.

Po snídani jsme se vypravili směr Eiffelova věž. Jeli jsme metrem. Vystoupili na zastávce Invalidovna, což je 20 minut od Eiffelovky. Přiznám se, že nás Eiffelovka za dne zas tolik nenadchla. Upřímně jsem čekala nějaké větší bum. Ovšem večer, kdy svítila… to byla nádhera!

Poté jsme se vydali podél Seiny k mostu Alexandra III., kolem Petit a Grand Palais (Malý a Velký palác). Bohužel, Grand Palais byl celý zakryt kvůli rekonstrukci. Vzali jsme to skrz Jardin du Champ-Élysées (zahrada), Place de la Concorde (největší náměstí v Paříži), další zahradu – Jardin des Tuileries (Které jsou mimochodem opravdu nádherné! Mají tam spoustu židliček a můžete sedět kolem fontány nebo v uličkách zahrady.) a skončili v muzeu Louvre.

Louvre se mi moc líbí. Z venku to je opravdu nádherná stavba. Jen škoda, že jsem to neviděla zevnitř. Byl jste někdo v Louvru?

Naše další zastávka byla katedrála Notre-Dame. Katedrála se znovu rekonstruuje po požáru. Byli jsme chvíli docela smutní, že se nemůžeme podívat do Louvru a řekli si, že zbytek si necháme na zítra. Vrátili jsme se metrem do hotelu.

Přibližně v 19h jsme se znovu vydali směrem k Eiffelovce, přes Vítězný oblouk. Jak už jsem psala, Eiffelova věž večer je naprosto nádherná! Zrovna jsem to i hezky vychytali, že blikala (21:00 – 21:05). A pak už nás jen zajímalo, jak vypadá kabaret Moulin Rouge za tmy. Ten den jsme nachodili kolem 25km.

Neděle

Kolem 10 jsme zase šli na snídani a v 11 jsme opustili hotel. Ťapkali jsme směrem k bazilice Sacré-Coeur. Bazilika je naprosto nádherná! Počasí jsme měli také krásné! Bylo tam spoustu lidí. Nejúžasnější bylo, že tam pán hrál na kytaru a zpíval, dav se k němu přidal. Vydržela bych tam sedět minimálně půl dne s takovou atmoškou!

Byli jsme se i mrknout na Le Mur des Je t’aime – Zeď s nápisy Miluji tě v různých jazycích. Pak už jsme si jen procházeli Paříž. Podívali se do nákupních center, dali si palačinky s nutellou, zašli se podívat na Palais Garnier (Opera) a kostel La Madeleine, který je postaven ve stylu řeckého chrámu. Za tento den jsme nachodili kolem 17km.

Když jsme procházeli Place de la Concorde, u nějakého hotelu byl dav lidí a vypadalo to, že čekali na někoho slavného, až vyjde z hotelu. Samozřejmě jsme ze zvědavosti čekali taky – dokonce to byla asi hodina. Nakonec vyšel nějaký raper, kterého jsme ani neznali. 😀 Ale trošku mě mrzí, že jsme nepotkali žádné slavné celebrity, když tam je ten fashion week!

Kolem 17-18h jsme byli na zastávce, kde nás nabral autobus a jeli zpět na letiště. Let nám letěl ve 22:05. Letiště Beauvais je docela bída. Záchody nic moc a skoro nic si tam nekoupíte. Ale to je asi úděl malého letiště.

Na co si dát pozor

Staly se nám dvě takové věci. Můj přítel teda o tomhle ví a není tak naivní jak já. No, prostě u Eiffelovky chodí lidi a vybírají „podpisy“, na něco s dětmi. Přítel odmítl, ale já už držela desky v ruce a panikařila. 😀 Zvládla jsem si vymyslet cizí jméno i zemi. Samozřejmě, že to neskončilo u podpisu a slečna začala tlačit, že musím darovat peníze. Když jsem viděla přítelův lehce naštvaný výraz, slečně jsem dala 1 Euro, aby mě nechala na pokoji. Né, že bych byla škodolibá, ale její nevěřící a uražený výraz mě celkem pobavil. 😀

Pod bazilikou Sacré-Coeur stála parta chlapíků s tmavou pletí a měli v rukách šňůrky. Když jsme šli kolem, jeden z nich chytl přítele za ruku a podával mu šňůrku. Mile jsme odmítli a chtěli jít dál. Ovšem druhá strana naléhala a stále tahala přítele za ruku. Začala jsem znovu panikařit a tahala přítele dál, se slovy, že opravdu nechceme. No, do toho přišel druhý týpek a začali být agresivnější. Přítel se naštval a ruku mu vytrhl. Chvilku jsem myslela, že dostanu infarkt normálně!

Kolem nás šla nějaká slečna a ptala se, jestli jsme v pořádku. Že prý tady stojí a lidem navlékají šňůrky na ruku a pak za to chtějí zaplatit. Takže na to opravdu bacha!

Hezké video o takovýchto podvodech mají Kluci z Prahy. Vlastně první dva podvody jsem vám napsala nahoře.

Podtrženo sečteno, do Paříže bych se ráda znovu vrátila. S pár podmínkami – bydlet blíž centru, letět na letiště přímo v Paříži. Podívat se do Louvru a do některých dalších míst, které jsme viděli pouze z venku. Zároveň bych chtěla vidět nějaká další místa, která jsme vynechali – Versailles, Lucemburské zahrady, Pantheon nebo zámek Vincennes.

Blíž centru je Paříž čistší. Asi to tak bývá v každém velkém městě? Třeba tam, kde jsme měli hotel jsem se v noci celkem i bála. Všude neskutečný nepořádek a občas zvláštní lidé.

Byli jste někdy v Paříži nebo ji máte na seznamu míst, kam se podívat?

11 Komentáře
1 FacebookPinterest
CestováníVýlety

5 dní v Belgii

M.

Náš výlet do Belgie započal 2. 2. 2022. Celkem kouzelné datum že! A trval do 7. 2. 2022.

Někteří jste si již mohli všimnout na mém Instagramu záplavy fotek z Belgie. S radostí vám zde sepíšu krátký článek plný fotek, jak jsme se měli a kde jsme všude byli.

Přiletěli jsme na letiště, které se jmenuje Brussels South Charleroi. Upřímně jsme si oba mysleli, že to je letiště v Bruselu. Bohužel toto letiště je od Bruselu vzdálené hodinu vlakem a skoro 3 hodiny od místa, kde jsme měli zůstávat.

Těch pět dní jsme byli u tety od přítele, která v Belgii žije cca 20 let. Tudíž nám odpadly náklady na ubytování a víceméně i stravu.

Dejme tomu, že budeme den naše příletu počítat jako den nula. 😀 První den pršelo a procházeli jsme se po okolí, kde teta bydlí (viz fotka). Podle mě mají celkem dost dobrou polohu. Vlakem to je do okolních velkých měst kousek. A autem to je ještě rychlejší. Úplně dole na obrázku můžete vidět, kde je Charleroi – letiště.

Co mi přišlo zajímavé, že vlaky nemají místenky. Prostě si sednete, kde je místo a nikdo vás z něj nemůže vyhodit. Také ukazují v aplikaci i minutové zpoždění. A spousta vlaků má i dvě patra. Myslím, že u nás takové vlaky také občas jezdí. Nebo se pletu?

Moc se mi líbily domečky, které tu mají.

Druhý den jsme jeli vlakem do Antverp. Moje první dojmy byly, že to je taková větší Praha. Neprošli jsme to ani celé, jelikož pršelo, docela foukalo a já jsem navíc byla nachlazená. I když mě to na jednu stranu mrzelo, na druhou stranu jsem ráda, že jsem nepromrzla víc. V Antverpách jsme se stavili do italské restaurace a dali si čaj a nečekaně pizzu, která ale byla moc výborná! Byly jsme omrknout také chinatown, kde jsem si v obchůdku koupila a poprvé vyzkoušela mochi. Přiznám se, že nevím, zda mi chutnají či nikoliv.

Třetí den byl den jako stvořený pro výlet do nádherného města jménem Gent (čti chent). Svítilo sluníčko a krásně dobíjelo energií. Po prvním výletu do Antverp jsem si chvíli říkala, jaký má smysl cestovat, jestli každé město bude vypadat podobně… A bum. Celkem jsem se zamilovala do Gentu. Možná to bylo způsobené i počasím. Architektura nádherná. Lidé milí a usměvaví. Uličky krásné. Centrum se točí kolem řeky. No, co vám budu povídat, těším se, až se tam mrknu znovu a víc si to projdu a počkám si na ten krásný západ slunce v centru Gentu!

Taky jsem tam poprvé zaperlila svoji angličtinou a zeptala se v kavárně pána, zda mají zelený čaj nebo něco tomu podobného. A že vyzkouším na jeho doporučení macha latté s kokosovým mlékem, které mě nakonec tolik neuchvátilo. A navíc nejsem moc velkej fanda kokosu. 😀 Ale pán byl moc milý, zeptal se nás, odkud jsme a že před námi si objednávala také paní z Česka.

Čtvrtý den bylo ošklivo. Liják jak z konve, vítr skoro zboural dům a občas podle mě byl slyšet i hrom. Tento den se nesl v duchu relaxace, odpočinku, pití čaje, čtení a dívání se celý den na seriály a filmy. Tento den jsem si taky docela užila upřímně.

Pátý den, v pondělí, nás přítelova teta hodila na vlak a celý den jsme strávili v Bruselu. Řeknu vám, že tohle město se mi líbilo ze všeho nejméně. Přiznám se, že jsme se nebyli podívat například v Atomiu. Ale myslím, že by to můj názor nijak nezměnilo. Jediné nejkrásnější místo bylo náměstí. Některé uličky byly prázdné a plné zavřených/neprovozních obchodů. Všude se něco přestavovalo. Je zde i spousta bezdomovců. Viděli jsme celou rodinu, dokonce i malé dítě.

Stala se nám taková vtipná věc. Šli jsme si sednout a přítel vybral takový bar (který se mi vůbec nelíbil, ale už se mi dál hledat nechtělo). Samozřejmě můj milý měl jen peníze na kartě a nevybírali jsme eura. Objednali jsme si a zjistili, že karty neberou. Pecka, takže prostě přítel zajde vybrat. Po chvíli přítel řekl, že máme problém, že nemáme peníze. Slečna ho navedla na bankomat, který byl vzdálený prý 2 minuty. Dala jsem mu radši i svůj telefon, protože nemá data, tak aby mohl najít ten bankomat.

10 minut uběhlo. 20 minut uběhlo. Já už ani nevěděla, kam mám koukat a jestli mám být vůbec ve stresu. Barmanka si povídala s nějakým pánem francouzsky. Bohužel jsem rozuměla skoro nula nula nic. Ale pochopila jsem, že nemáme cash a že by si nedovedla představit být v naší situaci. Skoro po půl hodině se přítel vrátil s tím, že mu nešlo vybrat a to oběhl tři bankomaty. Slečna nám řekla, že to je v pohodě a můžeme jít. Což jsem se na ni nevěřícně dívala. Ale dali jsme si vodu a čaj, takže to vlastně tak hrozné nebylo. Poučení pro příště: Berte si všude hotovost! 😀

Kolem čtvrté hodiny jsme nasedli na vlak a jeli hodinu na nádraží do Charleroi. Z nádraží to byla další půlhodinka na letiště, kde jsme čekali asi necelé tři hodiny na náš let.

Malinko mě mrzí, že jsme nestihli zajet do města Bruggy. Prý je to nejkrásnější město v Belgii. Takže se moc těším na léto, až se vrátíme a objedeme to, co jsme nestihli! <3

PS: Byli jste někdy v Belgii? Láká vás to? Kam se chystáte do zahraničí tento rok?

10 Komentáře
0 FacebookPinterest
Výlety

Dámský víkend v Peci pod Sněžkou

M.

Krásnou zasněženou neděli přeji!

Náš prodloužený víkend začal v pátek v 11 hodin. Sešly jsme se na nádraží v Chocni a vyrazily autem směr Pec pod Sněžkou. Jelo nás pět. Ubytované jsme byly v Kovárně v krásném apartmánu.

V pátek jsme se ještě vydaly na kratičkou procházku po okolí. K jídlu jsme si daly pizzu a víno. Byla to veliká lahoda! Takový pohodový večer jsme měly. Nehorší na tom bylo sprchování. Než jsme se vystřídaly…

Ráno jsme si daly snídani – muslíky a jogurt/mléko. Kolem 10 jsme jely kousek autem a pak vyrazily na dlooouhou prochajdu k vodopádům (nepředstavujte si velké vodopády, jen ty, co najdete u nás v lese). Řeknu vám, že po Covidu se mi šlo celkem těžce. 😀 Ale zvládly jsme to! Máme spoustu krásných fotek a hlavně ty výhledy! Bylo to úžasné. Po 14 dnech zavřená doma konečně v přírodě.

Myslím, že na oběd nám to vyšlo kolem 13h. Daly jsme si polévku a řízek s hranolkami. Původně jsme zamýšlely další výlet, ale v apartmánu jsme lehly vyčerpáním. Někdo si dal menšího šlofíčka, někdo si četl a někdo koukal na film.

Následoval večer hraní deskových her a pití! 😀 Bylo to také moc fajn. Ráno jsme museli být v 10 připravené k odjezdu. Cestou domů jsme se stavily v Náchodě na Bum bo nam bo. Moje premiéra a bylo to neskutečně výborné! Celkem to i zasytí.

Doufám, že na jaře podnikneme nějaký podobný víkend a zvládneme více výletů. Budu muset do té doby trénovat svoji fyzičku, haha!

1 Komentář
1 FacebookPinterest
Výlety

Beauty den & Praha

M.

Zdravím!

Dnešní článek bude spíše takový oddechový. Minulý pátek jsem měla celý den volno a rozhodla jsem se, že si udělám takový relax/beauty den. Zašla jsem si po dlouhé době na nehty. S paní jsme vybrali výraznější barvičku, když je to léto. A nechala jsem ji volnou ruku se zdobením. Chtěla jsem něco jednoduchého.

Dopadlo to tak, že mám krásné modré nehtíky. Čtyři ozdobené stříbrnými třpytkami a liniemi.

Měla jsem chvíli čas, než jsem šla na kosmetiku. Zašla jsem se podívat do secondhandu a koupila si klasické bílé tričko a tmavě hnědou džínovou bundu. Celkem za 120,-!

Na kosmetice jsem si nechala nabarvit obočí. Mé je celkem světlounké a takhle mi to šetří čas při líčení. Navíc můj nenamalovaný obličej s výraznějším obočím se mi líbí víc. A slečna mi i depilovala ruce. Sice mám světlé chloupky na rukách, ale jsou šíleně dlouhé! A teď na léto mi to přijde velice fajn. 😀

PRAHA

Do Prahy jsem jela za sestřenkou na návštěvu. Obecně jsem v Praze byla tak 5x? Takže je možný, že bych se tam ztratila i na nádraží (berte s nadsázkou, ale snad se chápeme).

Zašly jsme si na jídlo do Manifesto Market na Florenci. Je to tam krásný! A večer to musí být ještě krásnější. Daly jsme si lívanečky, které byly vážně boží.

Poté jsme se prošly na Náplavku. Kde jsme si objednaly drink (já růžový gin&tonic a sestřenka mojito). Musím ocenit, že mi dali „lízátkové“ brčko! Rozjímaly jsme nad životem, říkaly si novinky, pozorovaly labutě a kolemjdoucí.

Nikdy jsem ještě nebyla v Primarku. Takže jsme to napravily, když je teď nově v Praze. Samozřejmě jsme obě odcházely s taškou. 😀

Trochu nám po té procházce a nákupu vyhládlo. Na menší svačinku jsme se stavily do Mekáče. A že to teda sedlo! Pak už nastal čas, kdy mi jel vlak.

Za cestu tam i zpět jsem stihla dočíst knihu: Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**ele. Můžete se těšit i na článek o ní.

Přeji vám pohodové slunečné dny!

2 Komentáře
1 FacebookPinterest
Výlety

Úniková hra Hradec Králové

M.

Krásný den přeji,

povyprávím vám svůj zážitek z únikové hry v Hradci Králové.

Naše dobrodružství začalo o půl čtvrté odpoledne. Vydalo se nás šest. Tři páry. Pán nás zavedl do místnosti, kde nám vysvětlil pravidla. Nechal nám na stole stopky a vysílačku, kdybychom potřebovali pomoci nebo by nám sám zavolal a poradil. Hra má trvat hodinu.

Nebyla to klasická únikovka, ale řešili jsme případ pohřešované slečny. Nacházeli jsme se u jejího terapeuta. Spustil se čas. V místnosti bylo 5 zamčených skříněk, jedna skříň a zamčená „knížka“. Většina byla uzamčena číselným kódem, některé klíčkem. Byl v tom systém. Skříňky se vždy otevírali postupně a v každé skříňce se nacházela nápověda pro další zámek. Tento článek bude obsahovat spoilery.

Ze začátku jsme si vedli celkem dobře, musím podotknout. Jedna skříňka obsahovala papír, kde byli po sobě jdoucí obrázky. To nám chvilku trvalo. Pán nám musel dát nápovědu, která se skrývala v obraze. Druhá skříňka v sobě měla peníze. Byly tam různé bankovky. Vše jsme sečetli a vyšel nám výsledek pro otevření zámku. Dále jsme museli sestavit dřívka podle počtu teček a vznikl z toho čtyřmístný kód. Další skříňka obsahovala nahrávku. V nahrávce byla zašifrovaná čísla pro další zámek. Následovala skříňka, kde nápovědy k číslům byla napsána na různých předmětech – lampa, sešívačka, svíčka, pravítko…

Jako poslední jsme otevřeli velkou skříň. Skříň byla vchodem do další místnosti.

Místnost byla temná s pár lampičkami. Byla tam židle s řemínky, pouta… Dalo by se říci něco mezi mučírnou a místností z Padesáti odstínů šedi. Tady to bylo trošku těžší. Myslím, že to bylo i tou tmou. Na zdech byla napsána různá jména, kruhy a obdélníky. Nacházely se zde tři zamčené skříňky.

Chvilku nám trvalo, než jsme se zorientovali. Byl tam labyrint, ve kterém se nacházel klíček. Klíček jsme dostali ven pomocí magnetu, který byl připevněný z druhé strany. Další skříňka byla plná nádobí, láhve s vodou a příbory. Tady jsme se docela zasekli. Nikdo z nás nevěděl, co s tím máme dělat. Po chvíli se ozval hlas z vysílačky: „Ty znaky na láhvi jste už někde viděli.“ Byly tam dvě kapky.

Vzpomněli jsme si, že v předchozí místnosti bylo nefunkční umyvadlo, kde byly také dvě kapičky. Vodu z láhve jsme tedy vylili do umyvadla. A hele! Vyplaval klíček. Klíčem jsme otevřeli další skříňku. Bylo na ní nakresleno bludiště se jmény děvčat a čísla. Stejná jména byla napsána na zdi, ale s jinými čísly. Dostali jsme nápovědu, že pořadí jmen na zdi je seznam, jak bude začínat bludiště. Z toho jsme dostali kód ke skříňce.

V poslední skříni se nacházel zašifrovaný kufřík se dvěma papíry, v každém z nich byly vystříhány tři čtverce. Papíry se jednoduše přiložily na stěnu, kde byl vyznačený obdélník velikosti papíru A4. Z datumů a jmen, která byla vepsaná v obdélnících a různě po zdech jsme získali šestimístný kód ke kufříku. A to byl konec hry.

Unesl ji vlastní terapeut. Nakonec se rozhodl odjet a začít znovu. Nechal v kufříku mapu a souřadnice, kde se unesená slečna nachází. Stihly jsme to za 50 minut.

Upřímně to byl fajn zážitek. Jen bych čekala, že to bude trochu víc náročné. Že budeme více vyšetřovat případ, ne hledat čísla. Možná to bylo i tím, že jsme hru hráli v šesti lidech. Pro méně lidí by to bylo více náročné.

Doufám, že si podobných her vyzkouším více. Třeba i tu nějakou strašidelnou únikovku (jsem hrozný strašpytel). Je to úžasná zábava a možnost, jak trávit čas s přáteli nebo i s rodinou.

To je ode mě dnes vše. Příště znovu na viděnou!

0 Komentář
0 FacebookPinterest
Výlety

„Dovolená“ ve Štiříně

M.

Krásný den vám přeji,

chtěla bych vám shrnout svou menší dovolenou s rodiči, sestrou a přítelem. Je to právě i jeden z důvodů, proč jsem nepsala další články a nebyla aktivní. Užívali jsme si. Tedy v rámci možností, celou dovolenou nám lilo jak z konve.

Odjížděli jsme v neděli ráno směr Štiřínská stodola. Malá vesnička Štiřín se nachází půl hodiny autem od Prahy. Hlavním důvodem návštěvy bylo pomoct mamčiný kamarádce s obrovskou zarostlou zahradou. A další důvody byly samozřejmě odpočinek a „útěk“ od povinností. Bohužel jsem neměla ani náladu fotit, při takovém počasí. Dám vám sem fotky přímo z jejich stránky. (https://www.stirinskastodola.cz/)

V neděli se víceméně nic nedělo. Pouze se rozpršelo. My jsme měli pohodu v hotelu. Znáte to, spánek po náročné cestě a večeře. K večeři jsme si s přítelem dali kuřecí řízek s bramborem. Taťka s mamkou měli guláš s bramboráčky (který byl opravdu výborný!).

V pondělí jsme kolem osmé hodiny ráno šli na snídani. Byly švédské stoly! To je to nejlepší na dovolené snad, haha. Párečky, vajíčka, zelenina, šunky, sýry, ovoce, sladké, cereálie, jogurty. No prostě pecka! Po snídani jsme vyrazili vstříc novému dobrodružství v zarostlé zahradě. Na nás jako na „děti“ vyšlo stříhání skleníků. Byli jsme celkem rádi, jelikož stále pršelo. První skleník jsme měli do oběda hotový. Musím říct, že to byl vážně rozdíl! A majitelé byli nad míru spokojení. K obědu jsme měli grilované krkovičky a zeleninku.

Po obědě pokračovalo naše prostříhávání se džunglí. Zbytek skleníků (přesněji tři) jsme měli hotový rychleji. Kolem třetí hodiny jsme byli zpět na hotelu. S přítelem jsme se rozhodli se projít do místní Billy. Pěšky k Bille to je 20 minut.

K večeři jsme měli klobásu s chlebem. Taťka svíčkovou a mamka se sestrou kuřecí plátek s přílohou. Co vážně musím pochválit bylo vaření. Vážně tam byla naprosto skvělá jídla. Bohužel mají jen malou nabídku pokrmů.

Úterý probíhalo podobně. Od rána déšť. Švédské stoly. Cesta do džungle. Naštěstí v době, kdy jsme byli zaúkolováni a prostřihávali si cestu kolem skleníku, nepršelo. Práci jsme měli hotovou také do oběda. Nacpali jsme si bříška kuřecím stehnem a rýží. Upřímně jsme byli rádi, že jsme stravování v hotelu vyměnili za domácky uvařené jídlo. Po obědě jsme vyrazili pěšky na hotel a rodiče ještě zůstali a pomáhali. My, mladí a plní energie šli spát.

Na večeři jsme jeli zpátky k mamčiný kamarádce. Grilovali jsme – krkovičky, hermelín, klobásy. Povídali si. Smáli se. Polemizovali.

Středa. Poslední ráno našeho pobytu. Nasnídali jsme se. Rozloučili se a hurá domů. Jako naschvál svítilo sluníčko už od rána.

To byla naše menší zážitková dovolená/nedovolená.

Na shledanou u dalšího článku!

    0 Komentář
    0 FacebookPinterest
    Výlety

    Keltské městečko v Nasavrkách

    M.

    Krásný den vám přeji,

    dnes se vydáme na výlet do keltského archeoskanzenu v Nasavrkách. Musím říct, že jsem byla mile překvapená a nadšená, že jsem si mohla takovéto „městečko“ prohlédnout.

    Jedná se o rekonstrukci keltského „města“ z mladší doby železné (2. až 1. stol. př. n. l.) Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set až tisíc obyvatel. Všechny stavby mají svoji předlohu v archeologických nálezech.

    Prohlídku si můžete koupit i s výkladem. My jsme ovšem šli na vlastní pěst podle mapky, kterou jsme dostali u vstupu. Můžete si prohlédnout celý areál, vcházet do domečků,  osahat si i věci nebo dokonce vyzkoušet zbraně a štíty.

    Naprosto mě fascinuje, jak vlastně z „ničeho“ udělali něco. Z hlíny, slámy a dřeva mají domky na spaní, pro dobytek, jako přístřešek nebo dokonce jako dílnu!

    Viděli jsme i krásně vyřezané/vybroušené nástroje, nádhernou keramiku (kdybych mohla, tak už jsem si ji vzala s sebou domů) a dokonce i pletli. Najdete zde i kamenný kruh, včely (díky Keltům vznikla medovina) i ohrady se zvířaty.

    Výlet do keltského skanzenu doporučuji všemi deseti!

    Určitě mi dejte vědět, zda jste už někdy v „městečku“ byli nebo se tam teprve chystáte!

    Děkuji a brzy na viděnou u dalšího článku!

    1 Komentář
    0 FacebookPinterest
    Výlety

    Slovensko – Betliar

    M.

    Přeji vám krásný pátek,

    dnes bych vás ráda zavedla na pohádkové místo na Slovensku.

    Kaštieľ Betliar je panské sídlo. Pochází z počátku 18. století. Dal ho postavit Štefan Andráši jako opevněný patrový kaštieľ se čtyřmi nárožními věžemi. Koncem 18. století začali Andrášiové budovat přírodní park. Později ho rozšiřovali a doplňovali dalšími dendrologickými vzácnostmi. V současnosti má park rozlohu 80 ha.

    A právě do toho nádherného parku vás vezmu. Park zpestřují nejen jezírka, ale také menší zahradní stavby (pavilony, groty či vodomety). Byly zde pavilony pro medvědy, lišky i jezevce. Má vzácné exotické stromy a zbytky prastarého tisového lesa. Můžete si zvolit spoustu cestiček a každá vás zavede k nádhernému místu. Naleznete zde dokonce i tehdejší vířivku. V parku se nachází i obory s vysokou zvěří.

    Je tu spoustu laviček na sezení. Můžete se posadit a jen se kochat nádhernou přírodou, vzít vašeho čtyřnohého miláčka na procházku nebo vytáhnout rodinku na krásný výlet. 

    Snad se vám dnešní menší výlet líbil. 

    Přeji vám krásný zbytek dne a na shledanou příště!

    0 Komentář
    0 FacebookPinterest
    Výlety

    Slovensko – Dobšinská ledová jeskyně

    M.

    Krásný den vám přeji,

    Dnes se vydáme do Dobšinské ledové jeskyně. Od parkoviště k cíli je to přibližně 20 minut chůze.

    Řekneme si něco málo k historii této jeskyně.

    Jeskyně byla objevena roku 1870. Veřejnosti byla jeskyně zpřístupněna už rok po jejím objevu a roku 1887 byla jako první jeskyně v Evropě elektricky osvětlena. Celková délka jeskyně je 1388 metrů a veřejnosti je zpřístupněný okruh dlouhý 475 metrů. Žije zde 5 druhů netopýrů.

    Patří mezi nejkrásnější a co do množství ledové výzdoby nejbohatší ledové jeskyně na světě. V roce 1890 se ve Velké síni konal koncert na počest Karla Ludvíka Habsburského. Známé bylo i letní bruslení v jeskyni, které se poprvé uskutečnilo v roce 1893.

    Po absolvování okruhu, kde upřímně byla vážně zima a vlhko, až se mi roztékala řasenka (haha), jsme se vydali směrem do restaurace. Dali jsme si výborný řízek s hranolkami a točenou Vineou! Po jídle jsme se ještě vydali do Rožňavy. Našli jsme naprosto boží palačinkárnu! No posuďte sami, nevypadá to lákavě?! 

    Mějte se krásně!

    0 Komentář
    0 FacebookPinterest
    • 1
    • 2
    Translate