Malý Vrabčák
  • Úvodní stránka
  • Kategorie
    • Cestování
      • Kavárničky
      • Restaurace
      • Výlety
    • Filmy & seriály
    • Knížky
    • Kosmetika
    • Motivace
    • Outfity
    • Povídání
    • Recepty
    • Rady a tipy
      • DIY
  • O mně
Malý Vrabčák

lifestyle blog

  • Úvodní stránka
  • Kategorie
    • Cestování
      • Kavárničky
      • Restaurace
      • Výlety
    • Filmy & seriály
    • Knížky
    • Kosmetika
    • Motivace
    • Outfity
    • Povídání
    • Recepty
    • Rady a tipy
      • DIY
  • O mně
Kategorie:

Povídání

Povídání

Zářijové cvrlikání

M. 08/10/2023

Krásný den,

je začátek nového měsíce a to vyžaduje shrnutí měsíce minulého! Tak se na to pojďme vrhnout.

V minulém článku jsem psala, že bych chtěla přečíst tři knížky. Tento cíl jsem skoro splnila – přečetla jsem dvě knihy a to Hotel Magnifique a Vyslání. Obě recenze najdete na blogu. Dále jsem si chtěla pořídit Oura ring. Tak toto bohužel nevyšlo. A poslední cíl bylo napsat více jak 6 článků. Well, tady bych to asi uznala, protože jich je přesně 6.


Vzala jsem svoji milovanou kamarádku na brunch do oblíbeného Tymiánu. Na fotce vidíte palačinky, které byly moc dobré a vejce benedikt. Také moc výborné.

Samozřejmě nesmí chybět nové nehtíky! Padlo září a na mě přišla podzimní nálada. Jen počasí mělo jiné plány, spíše letní.

Na další fotce můžete vidět fotku snídaně z Dobrýho Kafe. Přiznám se, že jsem byla trošku zklamaná. Dřív mi to tam chutnalo více. Nebylo to špatné, to neříkám, ale v Pardubicích jsou za mě lepší místa, kam si zajít na výbornou snídani. Talíře obsahují vejce benedikt, ritchie sendvič, trhané vepřové (myslím), caprese sendvič a sladký french toast. A ten teda byl nejlepší z těch všech.

Jedna z nových věcí, kterou jsme se v poledance naučili, byl invert.

Nesmí chybět ani výborní Šneci v peci.

Ani vás neochudím o krásný západ slunce.

Jednou v neděli jsme měly s kamarádkou v plánu jít na ranní jógu. Bohužel jsme byly přihlášené nejspíš jen dvě a lekci zrušili. Tak jsme si udělaly krásné ráno a šly si sednout se Starbucks snídaňkou do Tyršových sadů. Pumpkin spice latté je život a focaccia byla celkem dobrá.

Také jsem se byla mrknout za rodiči. To bylo moc fajn. Tady vám dám fotku našeho bafana.

V Kafé, víno, kokino jsem si dala výbornou meruňkovou limonádu a salát s hermelínem.

Zkoušela jsem nový recept – brokolicové kuličky se sýrem. No a musím říct, že byly fakt dobré!

Sebrala jsem odvahu a zašla si sama na snídani. Vlastně to ve finále nebylo ani tolik divné a navíc jsem se dobře najedla!

V Pardubicích proběhl Burger street festival. Ochutnala jsem dva odlišné burgery a oba byly moc dobré. Churros s čokoládou, také mňamka!

Ovocný talíř a zjištění, že mi fíky moc chutnají a nechápu, jak jsem bez nich doteď mohla žít. Ve slevě najdete i za 7 korun jeden.

Výborná snídaně v kavárně Barista (Chrudim). Moc jsem si pochutnala. T o t á l n í l a h ů d k a!

Jak jsem psala, moje podzimní nálada mě dovedla k uvaření dýňové polévky. A takhle výbornou jsem si ještě nikdy snad neudělala. A to jsem tam koření hodila od oka. 😀

V Cross Café jsem ochutnala Pumpkin spice latté a řeknu vám, že ze Starbucksu je mnohem lepší! Chtěla bych zkusit udělat dýňový sirup a vyzkoušet domácí lattéčko, tak uvidíme, zda se to povede.

Nově v Pardubicích otevřeli zrekonstruované Automatické Mlýny, takže tam jsem se také byla podívat. Jsem celkem zvědavá, jak tam ty prostory budou fungovat. Upřímně bych klidně do vnitřního bloku dala nějaké stromy nebo obrovské květináče s rostlinkami, přijde mi to tam takové chudší.


Jaké bylo vaše září? Máte také podzimní náladu nebo prahnete po létu?

08/10/2023 0 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
MotivacePovídáníRady a tipy

Podzimní deprese

M. 24/09/2023

Podzim je období, které si mnoho lidí spojuje s krásnými barvami přírody, teplými nápoji a pohodlnými chundelatými svetry. Naopak pro některé může být podzim obtížným obdobím, kdy se začnou projevovat podzimní deprese. V tomto článku si lehce shrneme, co to podzimní deprese jsou a jak s nimi zatočit.

Já se třeba na podzim neskutečně těším, i když mě občas chmury také přepadnou. Víc spím i přes den nebo mám smutnější nálady, nejen kvůli tomu, že zachází dříve sluníčko a je méně světla.

Co jsou podzimní deprese?

Podzimní deprese, také známé jako sezónní afektivní porucha (SAD), jsou typem depresivního stavu, který se obvykle objevuje v určitých obdobích, často na podzim a v zimě. Jejich přesná příčina není zcela jasná, ale existují některé faktory, které hrají hlavní roli:

  1. Světlo: Kratší dny a menší vystavování slunečnímu světlu mohou ovlivnit biologické hodiny a narušit hladinu serotoninu, hormonu spojeného s náladou.
  2. Spánek: Podzimní úzkosti můžou být spojeny s narušením hladiny melatoninu – hormon regulující spánek a bdění.
  3. Psychosociální faktory: Osamělost, stres a nedostatek fyzické aktivity v zimním období mohou také mít vliv na náladu.

Jak poznat podzimní deprese?

Podzimní deprese mohou mít různé projevy, které se mohou lišit u různých lidí. Některé z hlavních příznaků mohou zahrnovat:

  • Smutek, beznaděj, úzkost až těžké deprese.
  • Můžete se cítit více unavený i po dlouhém spánku. Nebo je potřeba více hodin spánku než obvykle.
  • Zvýšené chutě na sladkosti a sacharidy, což se může projevovat i zvýšením hmotnosti.
  • Ztráta zájmu o normální aktivity jako jsou koníčky a jiné sociální interakce – uzavírání se do sebe a nechuť komunikovat s ostatními.

Jak zatočit s podzimní depresí?

Tady je nutné dodat, že následující tipy nemusí být pro každého a naopak jsem třeba nějaké opomenula, tudíž se klidně můžete o vaše zlepšováky nálady podělit v komentářích! 🧡

  1. Slunce a světelná terapie: Choďte na sluníčko. Všimli jste si, že občas stačí nastavit obličej sluníčku, nechat se pohladit jeho teplem a hned vám je lépe? Vezměte svoji oblíbenou knížku a běžte si sednout do parku. Nebo si sedněte na židli k otevřenému oknu, zavřete oči a jen buďte (to dělám taky docela ráda). Světelná terapie je jedna z technik, která má pozitivní účinky na tělo i mysl. Konkrétně terapie červeným světlem dodává energii, prohřeje tělo, zlepšuje nálady a kognitivní funkce a snižuje stres.
  2. Pohyb: Pravidelná fyzická aktivita může zlepšit náladu a snížit úzkosti. Já vím, já vím. Slyšíte to všude. Ale ono to je fakt důležité a fakt to řeší docela dost problémů, nemyslíte? Začněte zlehka. Je pochopitelné, že pokud jste se nikdy nijak extra nehýbali, nebudete trhat rekordy. Procházka stačí, protažení stačí, small happy dances stačí, 5 minutová cesta pro pumpkin spice latté stačí. Navíc, vždycky můžete zvýšit nebo snížit intenzitu podle své nálady nebo možností.
  3. Strava: Snažte se udržovat vyváženou stravu. Jezte sezónní potraviny. Z ovoce to můžou být hrušky, jablka, ostružiny a maliny. Ze zeleniny například dýně, česnek a cibule, patizon, cuketa, zelí, ředkve, červená řepa, brokolice, celer, kapusta, květák, tuřín a polníček s rukolou. Zahrňte do jídel více potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny. Konzumujte hodně teplých jídel – polévky (vývary i krémové), kaše, omáčky.
  4. Vztahy: Udržujte spojení s rodinou a přáteli, i když máte tendenci se izolovat. Sociální interakce může zlepšit náladu a poskytnout emocionální podporu v těžkém období.
  5. Relaxace a meditace: Jak se můžete dočíst v mém předchozím článku o meditaci, tato technika má spoustu pozitivních benefitů pro tělo. Článek ZDE.
  6. Profesionální pomoc: Pokud máte vážné příznaky SAD a nevíte si rady, můžete se poradit s psychologem. A je to v pořádku, není se čeho stydět.
  7. Začněte něco nového: Najděte si něco nového, něco radostného! Chcete začít vařit? Hurá do toho. Nejlepší čas na teplé mňamky, třeba koláče! (Recepty můžete hodit do komentářů). Zkuste si něco vyrobit nebo namalovat. Někde jsem dokonce slyšela, že lidé schválně malují ošklivé nepovedené věci, aby tyhle nálady ze sebe dostali. Poté to spálí nebo roztrhají a můžou začít s čistým štítem. 
  8. Úklid: Úklid pro váš klid. Začít pomalu zaklízet letní věci, vytáhnout svetry, zútulnit si domov dekoracemi či svíčkami. Zapnout aromadifuzéry, zapálit vonné tyčinky, to zní jako moc krásný podzimní start.
  9. Kakao: K-A-K-A-O! Nic víc, nic míň.

Jak se já budu snažit si zpříjemnit podzim? Chození na procházky ve svetru (tak šíleně se těším) a kabátu. Pumpkin spice latté a horké kakao for life! Teplá peřinka, cozy atmosféra a knížky nebo anime. Jelikož jsem se upsala ďáblu (čti, mám čtyři pohybové aktivity), nouzi o pohyb mít nebudu. 😀 Hodně dýňové polévky, ale jakože fakt hooodně, přímo kotel! A v neposlední řadě, hodně smíchu a společného času stráveného s přáteli!


A jak si vylepšíte podzim vy? Těšíte se?

Posílám sílu! M.

24/09/2023 6 Komentáře
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
MotivacePovídání

Benefity meditace

M. 15/09/2023

Meditace se každým dnem stává populárnější. A bodejť by ne, když přináší spoustu pozitivních benefitů našemu tělu i mysli. Obecnější článek si můžete přečíst ZDE. V článku najdete informace o meditaci a afirmacích i nějaká konkrétní videa.

Dnes bych vám chtěla sepsat pár benefitů a důvodů, proč meditovat. Nebo se o to alespoň pokoušet. Hned na úvod chci zmínit, že nejsem žádný mistr (kéžby, hih) a také, že existuje spoustu studií, které prokazují pozitivní účinky meditování. Pokud chcete zapátrat, určitě je najdete.

Ráda bych meditovala každý den alespoň 15 minut, ale bohužel, ne vždy na to je čas nebo nálada. Když už si chci meditaci pustit, vybírám si ty vedené. Jako meditování pro začátek můžete brát i různé činnosti. Občas si pustím klidnou hudbu a jen tak koukám ven z ulice nebo do stropu. Občas pozoruji svoje myšlenky. Občas u té hudby uklízím nebo si kreslím. Občas se mi i stane, že u meditování usnu. A to je také v pořádku. Vaše tělo vám dává znamení, že je vyčerpané a potřebuje nabrat sílu.

To že, vám to ze začátku nepůjde je úplně normální. Já jsem také na začátku. Ale přijde mi to jako neskutečně skvělý a mocný nástroj, kterým si můžeme zlepšit každodenní život.


Nebudu to dále protahovat a vrhneme se na slibované benefity.

Jedním z největších benefitů je snížení stresu a úzkosti. V dnešní moderní době se tomuto nedá vyhnout. Svět je stavěný na výkon, plnění cílů a málokdo se umí opravdu zastavit a odpočívat. Představte si mít každý den třeba 15 minut času, kdy se ponoříte do sebe a ujistíte se, že vše je tak jak má být, vy jste silní a vše dokážete. Váš den se otočí k lepšímu. Zní to moc fajn, že?

Pravidelná meditace snižuje hladiny stresových hormonů, což vede k pocitu uvolnění a pohody. Také pomáhá vytvořit lepší spojení mezi tělem a myslí. Umožňuje lépe se vyrovnávat s negativními myšlenkami a emocemi. Při meditaci se vyplavuje hormon kortizol, díky kterému se právě snižuje stres. Umožní vám se obrnit proti stresovým situacím a případně se z nich rychleji vzpamatovat.

Dalším skvělým benefitem je zlepšení koncentrace, pozornosti a soustředění. Meditování povzbuzuje tvůrčí myšlení. K otevření vašeho tvůrčího potenciálu nepotřebujete sahat po ayahuasce, stačí meditovat, hih. Když se vaše mysl uklidní, můžete lépe přistupovat k problémům a hledat nové a inovativní způsoby jejich řešení. Někde jsem četla, že je dobré se při objevení nějakého problému zastavit a podívat se na to z jiné perspektivy. Spousta z nás to neumí, já s tím mám také problém a většinou začnu panikařit. Právě meditace by vám měla umožnit se uklidnit a dívat se na věci s nadhledem nebo právě problém vyřešit jinak.

Spánek. To je také velké téma. Troufla bych si říci, že je málo lidí, kteří mají opravdu kvalitní spánek. Díky meditaci můžete spát lépe, hlouběji a bez buzení. Samozřejmě to všechno není lusknutím prstu a bude to chtít trošku zkoušení. Jedna meditace vás nespasí. Při meditování se vám zpomaluje srdeční tep, snižuje se krevní tlak a uklidňujete mysl. Podobně jako když usínáte.

Meditace má pozitivní vliv na fyzické zdraví. Pomáhá snižovat, již zmíněný, krevní tlak, zlepšuje funkce imunitního systému a podporuje celkovou tělesnou pohodu. Některé studie dokonce naznačují, že meditace může pomoci snižovat záněty v těle. Je možné si na internetu najít i spousta vedených meditací na léčení vašeho těla. Pokud někdo znáte Wim Hof metodu, tak tento muž zvládá měnit i své DNA pomocí mysli. Nic není nemožné!

Dalším důvodem, proč lidé vyhledávají meditace je sebepoznání. V průběhu meditace jste v sobě, ve svém těle, ve své mysli. Můžete tam najít ty největší bolístky, strachy, ale i touhy nebo inspiraci. Pomůže vám to lépe poznat sebe sama a porozumět vašim emocím nebo některým myšlenkám či chování.

Existuje spoustu dalších nevyřčených benefitů, ale tyto mi přijdou nejpodstatnější. Určitě si každý najde svůj důvod, proč začít meditovat.

Vedlejší účinky meditace:

  • Zvýšení pozitivních emocí
  • Obrnění vůči stresu
  • Pochopení sebe sama
  • Kvalitnější spánek
  • Zlepšení pozornosti
  • Spirituální vývoj
  • Zvýšení sebedůvěry
  • Naučíš se mít se rád/a
  • Zlepšení sebeovládání a rozpoznávání příčiny emocí

Meditace není pouze trendem, ale osvědčenou praxí, která má mnoho pozitivních vlivů na duševní a fyzické zdraví.

Chci vás upozornit, že jakmile začnete, není cesty zpět!

Teď vážněji, meditace vyžaduje pravidelný trénink, abyste mohli dosáhnout všech těchto benefitů a mnohem víc. Proto prosím, neházejte rukavice do ringu po prvním, druhém nebo šestém pokusu, kdy vám to nešlo. Já se taky stále snažím. Přijde mi to jako naprosto skvělý nástroj, dalo by se říct až všeholék. Můžete si klidně pro začátek stanovit kratičké meditace – spousta jich je pětiminutových nebo si jen zapněte na chvíli klidnou hudbu či Solfeggio frekvence (o těch příště).

A hlavně! Se neporovnávejte s nikým, tohle je vaše osobní cesta, nikdo ji nemá takovou jako vy.

Přeji příjemnou cestu plnou sebepoznání!


V úplném závěru bych vám chtěla doporučit nějaké meditace, které si pouštím já.

Nedávno jsem objevila tento YouTube kanál a naprosto to miluju! Při této hudbě většinou dělám nějaké další činnosti nebo prostě jen jsem.

Na vedené meditace nejčastěji používám tento YouTube kanál. Pod odkazem najdete rovnou rozřazené meditace podle času či účelu. Níže vidíte playlist pětiminutových meditací. Jsou v angličtině.

Tady naleznete můj playlist meditací, které jsem si zatím poukládala, které se mi hodně líbí.

Nebo když si do Spotify napíšete Solfeggio frekvence, vyjede vám takové krásné rozdělení (devátá se na obrázek nevešla).

Zde je odkaz na Spotify stress relief playlist, který používám také docela často.

15/09/2023 4 Komentáře
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Povídání

Srpnové cvrlikání

M. 06/09/2023

Hola hola, podzim volá!

Řeknu vám to takhle – MI LU JU podzim. Léto je fajn, ale podzim je lepší. Nejsou vedra, je počasí tak akorát na dlouhé triko/svetr a kalhoty, no a později kabátky! Ale pojďme si shrnout srpen.

Můj cíl byl přečíst alespoň tři knihy. Skoro se mi to povedlo, jelikož mám přečtené dvě a třetí jsem rozečetla. Další cíl byl psát víc článků, což si myslím, že se mi docela i povedlo.

Po delší době jsem byla doma na návštěvě přes noc. Taťka na moji počest (haha) griloval. To se přiznám, to mi docela dost chybí. Také jsem konečně u sebe měla na přespání sestru! Po 3 letech, co bydlím v Pardubicích! Snad se jí tu aspoň trochu líbilo. Bohužel zrovna ten den pršelo, takže se z nás stali kavárenští povaleči.

Dále vám svůj měsíc popíši spíše ve fotografiích. Nesmím vynechat svoje letní nehtíky.

S mými ženami jsem byla na snídaňce. Přeji si, abychom chodily častěji!

Dále jsem strávila víkend v Brně – článek ZDE. Kde jsem nejvíc byla nadšená z Papilonie. 

Byla jsem s maminou na kurzu kreslení pravou mozkovou hemisférou. Povím vám to takhle, nikdy mi moc kreslení nešlo (což mě docela mrzí, měla bych to trénovat). Ale myslím, že tohle se mi celkem vedlo. Portrét potřebuje spoustu úprav a dolaďování, ale není to nejhorší. Vlasy omluvte, to už jsem opravdu spěchala, takže je má jako jezinka.

Dále výborný brunch v mém oblíbeném Tymiánu. Burger byl delikátní! Brambory mi přišly celkem dost slané, jinak mňamka. Této lahůdce dávám 8/10. Další mňamka byla quesadilla a smoothie bowl, která byla také skvělá. Té dávám 7,5/10. 

Dále tu máme víkend v Liberci! Článek ZDE.

Navštívila jsem Art Café, kde dělají pizzu a těstoviny. Dala jsem si dýňovou polévku, která byla naprosto vynikající (další důvod, proč se těším na podzim). A pizzu tam mají také výbornou, 9/10!

Na záři mám pár cílů, o které bych se s vámi chtěla podělit:

– přečíst tři knížky

– napsat více jak 6 článků

– pořídit si Oura ring


Jaký jste měli srpen vy? Máte nějaké cíle, které se vám povedlo splnit? <3

06/09/2023 4 Komentáře
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Povídání

Poledance

M. 15/08/2023

Jak jsem se vůbec dostala k poledance? Už mě párkrát napadalo, že by bylo skvělý, se to naučit. Dokonce jsem si i hledala, zda v Pardubicích něco takového je. A ono jo! A dokonce to mám celkem blízko.

Teď mě tak napadá, že jsem si to možná vymanifestovala? Ale kdo ví, že. Každopádně… kolegyňka v práci mi říkala, že už tam jednou chtěla jít, ale měli obsazeno. Pak ji přišel upomínkový email, že znovu otevírají kurz, jestli to chci zkusit. Ani jsem neváhala a hned jim psala email, že bych se do kurzu ráda přihlásila.

Povím vám, že to bylo naprosto skvělé rozhodnutí. Neskutečně mě to baví, chtěla bych toho umět co nejvíc a hned (ale chce to trpělivost a pilný trénink).

Ze začátku jsem měla neskutečný modřiny na kolenou a holeních. Postupem času si tělo zvyká a modřiny se mi objevují jen na místech, kde si tělo ještě není omačkané – jako například vnitřní stehna a podkolenní jamky.

Musím ale přiznat, že nemám zas takovou sílu v rukách a občas to je prostě těžší. Ale vše se dá natrénovat (doufám). Zatím se učíme lehčí točky a některé statické prvky. Ani vlastně nevím, co mi přijde jednodušší.

Jak říká naše trenérka, vše je v hlavě. Stává se nám, že nám něco „nejde“, ale ono to vlastně jde, jen se bojíme to udělat sami.

Kdyby náhodou někoho napadla otázka, jak je to s tyčí. Tak cvičíme na těch klasických, které jsou přidělané do země a do stropu. Jsou zamknuté, aby se nám netočily (jinak se točit můžou). Odemknuly jsme si to zatím jednou a byla to celkem sranda. Některé cviky se dělaly mnohem lehčeji!

Na začátku lekce se vždycky cvičí lépe než na konci. To většinou ztrácím sílu v rukách a navíc se učíme něco nového. A k tomu vlastně tu sílu potřebuju. Dneska jsme se třeba na konci lekce učili šplhat, ale trošku elegantnějším způsobem. No byla to makačka!

Lekcí je 12 celý kurz stojí 2100 Kč. Určitě plánuju pokračovat dál. Jen je škoda, že lekce jsou jednou týdně. S kamarádkou jsme se shodly, že by bylo nejlepší, kdyby to bylo minimálně 2x týdně. Člověk se toho víc naučí a víc si to natrénuje.

Mějte krásný a úspěšný den, M.

15/08/2023 1 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
OstatníPovídání

Červenec v kostce

M. 11/08/2023

Krásný den přeji! Řekla jsem si, že bych mohla vrátit zpátky koncept zhodnocení měsíce – co se dělo, měsíční úspěchy nebo naopak nějaká poučení. Myslím, že by to prospělo i mně samotné v rámci nějaké sebereflexe.

Na začátku července jsem se zúčastnila eventu Malá by  Bé Hà, odkaz na článek naleznete ZDE. Takové akce mi přijdou úplně senzační. Poznáte nové lidičky, dozvíte se něco nového a navíc (platí pro některé) lehce vylezete ze své ulitky.

To bych nebyla já, abych nezašla na výborné jídlo. Tyto fotky jsou ze Záložny v Pardubicích (určitě bude další článek Toulky za jídlem, zatím jsou na blogu dvě části, které si můžete přečíst). Měla jsem tam snad nejlepšího moravského vrabce se zelím, jakého jsem kdy jedla.

Pak jsem na víkend byla v krásné Olomouci – článek ZDE. Když jsme tam byli, tak Olomouc vlastně nebyla vůbec přeplněná lidmi. Bylo to senzační, klidné a odpočinkové.

Byla jsem na tanečním soustředění. Je možné, že to třeba moc řeším, who knows. Ale pro mě to byl úplně takový zážitek, kde jsem si víc ujasnila, kdo jsem a co je po mě dobré, a do čeho se zbytečně tlačím. Upozorňuji, že každý den hrála hudba do 2 do rána, což jsem zjistila, že není nic pro mě (nebo to možná bylo i výběrem hudby). Troufnu si říct, že tak 85 % účastníků mělo pod 18 let.

První den jsem absolutně nemohla usnout. Bylo jsem z toho tak neskutečně zoufalá, že mi i slzičky ukáply. Jsem zvyklá chodit spát kolem jedenácté a hlavně usínám s krásným klidem. Tady se tyto podmínky vůbec nesplnily. Kolem 1 ráno jsem to nevydržela a musela si pustila podcast. Usnula jsem opravdu až, když vypnuli hudbu. Takže první den naprostá pecka. Myslím, že druhý a třetí den jsem usínala také maličko později, ale pak jsem byla tak utahaná, že jsem ani ten hluk nevnímala.

Co se týče lekcí… Do úterka to bylo v pohodičce. Pak jsem skoro po každé lekci byla smutná, že nestíhám, nejde mi to a občas jsem to i obrečela. Co tak vím, nebyla jsem jediná, která z toho občas měla špatné nálady. Byly lekce, které mě absolutně nebavily a nešly (což se stalo v úterý, místo toho jsem si četla knížku a šla se opalovat). Dále byly lekce, kde jsem se nechytla vůbec a reálně jsem si tam třeba 2 hodinky tak pohupskávala a snažila se, aby to vypadalo podobně. A pak byly lekce, které byly naprosto senzační a úžasné. Pár jich popíši.

Ještě bych ráda dodala, že se z mého pohledu, lekce dělily na experimentální/free style a lekce, kde se dělaly choreografie.

Jedna z nejúžasnějších lekcí byla taková uvolňující. Vlastně ani nevím, jak ji popsat, museli byste to pravděpodobně zažít. Dělala se cvičení, kde jste neskutečně vystoupili z komfortní zóny a někteří mladší účastníci nebyli na stejné vlně, přišlo jim to vtipné nebo trapné. Museli jste hodně uvolnit tělo a hýbat se, tak, jak chcete, jak tělo chce a nevnímat, že kolem vás je dalších milion lidí. Pro mě je třeba problém při tanci dávat ruce nahoru, jelikož jsem pak ještě víc vidět. Tady se všechno hodilo za hlavu. Váleli jsme se po zemi, ruce létaly vzduchem (samozřejmě, ne doslova), hlava se úplně uvolnila (což bylo celkem osvobozující) a hýbala se vlastně za tělem. Pro mě to byl úplně úžasný zážitek. Ke konci jsme si všichni lehli a chvilku meditovali, jen tak byli. Byla jsem neskutečně uvolněná a „vyzenovaná“ (hah). Vůbec bych neváhala a klidně si to celé zopákla.

Druhá lekce, která byla úplně super, byla experimentální. Také se tam dělala cvičení, která byla mimo moji komfortní zónu. Byli jsme rozděleni do skupinek a jedna stála rozesetá po místnosti a druhá se proplétala mezi nimi a ukazovala jim různé taneční pohyby. Ti, kteří stáli je okopírovali a pak podle toho tančili, dokud nepřiběhl někdo další a nezadal jim nový pohyb. And let me tell you, tak strašně moc jsem se od těch lidí inspirovala! Bylo i hodně poznat, jak má každý svůj vlastní styl a bylo to prostě naprosto B O Ž Í!

Lekce poppingu byla taky neskutečně úžasná. Sice to byly všechno základy, ale tenhle styl tance by mě docela i bavil. A poslední, z čeho jsem byla nadšená byl afro taneční styl. Je to teda hodně (hooooodně) rychlá, takže jsem se u toho ze začátku vztekala, ale nakonec to bylo super. Lekce v tomhle stylu jsem měla dvě.

Lekce bych shrnula jako celkem náročné ale i naučné. Ve čtvrtek nebo v pátek jsem si dokonce natáhla nějaký sval v rameni a pak jsem týden s ním nemohla kloudně hýbat.

Každý večer se pořádaly taneční battly. Já se přiznám, že to je něco, do čeho bych nešla. Ale jim to celkem šlo a vlastně to bylo docela dost hustý pozorovat.

To bych nebyla já, abych se nezmínila o jídle. Nejvíc jsem zbožňovala snídaně. Mám raději slané, takže dva chlebíky s pomazánkou, šunka, sýr, hodně zeleniny, hodně ovoce a vajíčka natvrdo. Prostě la hů dka! Obědy a večeře byly jako z jídelny, což mně osobně nevadilo a celkem mi i chutnalo (asi jsem na jídelny měla štěstí nebo nejsem náročná). Jediné mínus bych dala, že ty jídla byla těžká. Prostě klasická česká kuchyně – svíčková, rajská, guláš, moravský vrabec, houskové knedlíky… Takže to byl docela mazec se takhle nadlábnout a jít tancovat.

Kdybych to měla shrnout úplně celé… Jsem vděčná, že jsem se zúčastnila, naučila s něco nového. Jela jsem poprvé a nejspíš naposledy. Rozvrh byl daný, takže jste většinou šli i na lekce, na které byste nepotřebovali. Možná bych si radši mohla vybrat nějaké workshopy, které mi budou vyhovovat více a bude i větší pravděpodobnost, že mě budou bavit.

Je možné, že to bylo věkovou kategorií účastníků, ale prostě jsem se tam mezi nimi necítila úplně komfy. Možná to bylo i tím, že jsem si přišla jak poleno? Kdo ví.


Další víkend jsem strávila v Kutné Hoře – článek naleznete TADY. Tam bylo také moc krásně, i přes deštivé počasí.

Dále už jen pár random fotografií, které úplně nevím, kam zařadit.

Tady jsem se stavila na nádraží v Costě na rychlou mini snídaňku.

V Praze jsem byla dvakrát. Jednou za kamarádkou a podruhé za sestřenkou. Daly jsme si celkem dobrůtky.

Já kávu ani „kávu“ normálně nepiju jo, ale za poslední měsíc jsem jí měla docela dost. A tohle ze Starbucksu? Docela chápu ten hype, hih. Caramel Latté Machiato.

Tady jsme v Anami restauraci v Pardubicích. Jídlo bylo výborné! Mám to tam ráda. Porce dávají docela velké. Ale dezertíky, které jsou níže, si už znovu nedám. Ježečci byly tvrdší a chutnaly jako kynuté knedlíky s nugátem uvnitř a sezamové kuličky měly také uvnitř nugát. Prostě nic spešl. Dávám 8/10 hvězdiček.

Stavila jsem se u své úžasné kosmetičky na nové obočko.

V Coffee Shop Company na Třídě Míru mají výborné summer drinčíky.

Tady jsem zkoušela novou paletku, kterou mi dala sestra. Stíny jsou fialkové. Tuhle barvu moc nenosím, i když ji mám ráda. Byl to takový výstup z komfortní zóny.

A jako poslední fotku tu mám snídaňku ve skvělém Tymiánu.


Jaký byl váš červenec? Chystáte se někam na dovolenou v srpnu?

S láskou, M.

11/08/2023 0 Komentář
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
CestováníPovídání

Střípky z posledních dní

M. 15/07/2023

Krásnou slunečnou sobotu přeji,

dnešní článek je takový všeho mix. Minulý víkend jsem byla v Olmíku na kukandu a jen tak si odpočinout od pardubického ruchu. Měli jsme apartmán v centru Olomouce – Entner Apartments. A musím říct, že byl fáákt krásný! Ručníků spousta, čaje i káva (+kávovar), veškeré nádobí na vaření, krásný design bytečku a lokalita úplná senzace. Dokonce jsme v koupelně měli i saunu. Bylo skvělý mít takové domácí mini wellness. Na tři dny to vyšlo za cca 4 000 Kč. Ubytování velmi doporučuji a dávám 9,5/10 hvězdiček.

Musím se i pochválit za skvělé snídaňky, které jsem chystala.

Byla jsem překvapená, že v Olomouci mají Poe Poe restauraci, tady v Pardubicích nám ji zavřeli. Pizza mňamka, rajčatová polévka úplná fantazie a palačinky byly také famózní!

Tady jsou fotky krás Olomouce, ať vás o ně neochudím.

Dokonce došlo i na nějaké dobroty z Potrefené Husy. Mojito a grilovaný hermelín obalený šunkou se salátkem. Na náměstí zrovna byly nějaké děti, měli reprák a nahlas si zpívali a tancovali, což mi přišlo úplně skvělé a mělo to přesně takové carefree summer vibes.

Pak nastalo pondělí, pracovní pondělí, zpátky do zajetých kolejí plných veder v kanceláři a unavenosti. 😀 V týdnu se vlastně nic extra nedělo, byla jsem na polednce, zašla si pro skvělé Šneky v peci, spala, koukala na anime. Konečně mi vychází druhá série Jujutsu Kaisen a vyšlo i pár dílů Record of Ragnarok (DOPORUČUJU!!). Navíc mám rozkoukané Black Clover, což je taky naprosto senzační anime!

Také mám nové nehtíky – takové barevné summer vibes!

A jeden den se mi povedlo udělat až moc špaget, takže jsem celý den nejedla nic jiného. 😀 A malá ukázka také nesmí chybět.

Jaký jste měli týden vy? <3


Menší info: teď týden nebudou vycházet články, odjíždím na taneční soustředění.

Tak se tu mějte krásně a neuvařte se na sluníčku.

S láskou, M.

15/07/2023 7 Komentáře
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Povídání

Event Malá by Bé Hà

M. 09/07/2023

Krásný pohodový den,

dnešní článek bude takový menší souhrn mých pocitů a dojmů z eventu Malá by Bé Hà. Musím se teda pochválit, protože jsem tam jela úplně sama. Cestu vlakem jsem zvládla na jedničku, koupila lístek na metro a vyrazila směr Holešovice – Chapter.

Byl dán dresscode – buď summer vibes outfits nebo zelená. Vtipné bylo, že jsem hned v Pardubicích na nádraží potkala slečnu v zeleném tričku a říkala jsem si, jestli také jede do Prahy, ale přišlo mi to ještě brzo, dělat nějaké závěry (ano, pak jsem ji tam potkala). Přišlo mi naprosto skvělé a úžasné, že se tam sešlo tolik lidí v zeleném oblečení.

Když jsem vystoupila v Holešovicích, viděla jsem dvě slečny v zelených šatech. To už jsem si řekla, že ty nejspíš půjdou stejným směrem. A taky že ano!

Při příchodu jsme dostali provázky na ruku – zelený (přišla jsem sama) a béžový (přišla jsem s někým). Podle těchto náramků jsme se pak dělili do skupin na workshopy. Všichni jsme obdrželi dárkovou tašku od BrainMarket, ve které byly samé dobré věci!

Karamelový protein, který jsem ještě nechutnala, buenella byla celkem mňamka (vážně chutná jako krém z buena), granola blueberry cheesecake chutnala jako klasické ovesné vločky s kokosem a tyčinka je taková hutnější Margotka. Dále v balíčku byl green mix a vzorek 4 kapslí S-Acetyl-L-Glutathione (neptejte se, nemám nejmenší tušení, co to je – proto tam máte odkazy <3).

Na eventu byly i dobrůtky od Wild & Coco. Nejvíce jsem se zamilovala do kokosového jogurtu s příchutí višní a granoly z quinoi a jahod. To bylo vážně, vážně moc výborný a silně uvažuji, že si granolu pořídím i domů.

Také na akci byla Magu kombucha. Musím říct, že kombuchu mám celkem ráda a už jsem jich pár ochutnala (čtěte jako, jsem lína si jí doma „pěstovat“ sama). Ochutnala jsem asi 3 druhy. Dvě byly se zázvorovou příchutí – Mystic Red (zas tolik mi nešmakovala), GingerRave (ta byla o něco lepší) a nejvíce mi chutnala příchuť Heart Beet (červená řepa).

Když jsme tam přišli, byl tam přichystaný raut – sýry, šunky, zeleninka, ovoce, pečivo, humus, tofu, tempeh a jiné dobrůtky. Něco málo jsem ochutnala a seznámila se u toho se skvělou dušičkou, Evelínkou (úplně roztomilé a nádherné jméno!). Spolu jsme tam byly na všechny workshopy.

První mluvila Míša – úvod, jak vše vzniklo a proběhl i launch mikiny, které má krásnou krémovou barvu a nejvíce se mi líbil nápad s nápisem schovaným v kapse, který vidíte jen vy. Mikinu jsem si nekoupila, jelikož bych ji neunosila.

Dále proběhl workshop breathwork s Eliškou Ehrenbergerovou. Eliška pořádá Wim Hof kurzy pro ženy – dech a otužování. Na tenhle workshop jsem se neskutečně těšila a bylo to poprvé, co jsem na něčem takovém byla. Upřímně by mi nevadilo absolvovat takový kurz (možná časem, kdo ví). Měli jsme zkrácenou verzi. Hluboké nádechy do plic nosem a dlouhé výdechy pusou. Pak se dech zadržoval a myslím, že se čas zadržení dechu prodlužoval. No, někde v polovině se mi trochu motala hlava (což je prý normální). Ale jinak to byl pro mě úplně senzační zážitek! Doporučuji všemi deseti!

Jediné, co mě trošku mrzelo a myslím, že jsem nebyla jediná, bylo jídlo. Jak to jen říct, byli jsme tam přes oběd, tudíž jsem očekávala trochu víc jídla. Po tom rautu, kde byly asi čtyři velká prkénka dobrot, už nic dalšího nebylo. Takže je pravděpodobné, že tam chodilo 154 lehce hladových osob. Magu doplňovali, což bylo moc fajn, ale mňamky bych si dala radši (you know me).

Další workshop byla přednáška úžasné Markét Gajdošové – výživové koučky. Utvrdila jsem se v tom, že Markét ví, o čem mluví a hovoří o tom s naprostou vášní, do které vás vtáhne také. Na její přednášku bych si šla sednout klidně na tři hodiny s poznámkovým bločkem! Jinak Markét má i svůj podcast o výživě a zdravém životním stylu.

Mám dvě zajímavé informace, které Markét říkala. Jedna z nich je ta, že je lepší se najíst klidně i půlhodinu před spaním, než jít spát s pocitem hladu. A je úplně normální a vlastně i žádané, že žena v období menstruace (i před) zvede svůj příjem stravy (moc ráda bych vám to řekla víc odborněji, ale bohužel). Jelikož se tělo připravuje na větší výdej energie. Vlastně to dává i docela smysl, že? Další rozdíl mezi ženským a mužským tělem (ale o tom někdy příště).

Podtrženo sečteno, jsem moc ráda, že jsem mohla být součástí tohoto prvního velkého eventu. Zároveň jsem zjistila, že mě celkem baví takovéto akce a workshopy a že bych pravděpodobně měla začít jezdit častěji. Do Prahy se dostanu, metrem to očividně taky zvládnu, takže jsem v pohodě. 😀

Zkoušeli jste někdy Wim Hof breathwork nebo praktikujete nějaké jiné dechové cvičení? Věnujete se nějak aktivně výživě nebo intuitivnímu stravování? Protože moje zkušenosti jsou vlastně jen z téhle akce a ráda bych se dozvěděla víc.

Za vaše komentáře budu moc ráda! <3

S láskou, M.

09/07/2023 0 Komentář
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
MotivacePovídání

Bc. Michaela 🎓

M. 01/07/2023

Dnešní článek bude o mé cestě k (vysněnému) titulu. Řekla jsem si, že by bylo fajn tento článeček napsat, ať už jako motivaci pro někoho dalšího nebo i vtipnou příhodu pro pobavení.

V prváku jsem vlastně byla jen přes zimní semestr. Pamatuju si, jak jsme seděli na obědě s smáli se, jestli vážně zavřou školy kvůli šířícímu se virusu. Myslím, že o týden později (možná méně) jsme balili kufry a jeli domů.

Druhý semestr probíhal tak, že spíš neprobíhal. Občas jsme na něco udělali úkol, jinak pak byly zápočty online. Předpokládám, že tušíte, jak takové zápočty vypadaly. V zimním semestru ve druhém ročníku to pošéfili o něco lépe. Byla online výuka, na hodiny se docházet muselo přes Microsoft Teams. Zápočty a zkoušky byly online nebo přes Moodle.

Letní semestr ve druháku byl o něco těžší. Na zkoušky se chodilo do školy a některé byly i ústně. Například předmět matematika mi dal docela zabrat. Zúčastnila jsem se víkendového doučování, kde jsem informace nasávala cca 10 hodin. No extrém vám povím. 😀 Naštěstí jsem předmět zvládla.


Ovšem to se nedá říct o předmětu Statistika a pravděpodobnost. Myslím, že jsme byli někteří celkem hloupoučký, že jsme to neudělali online, jen proto, že se nám nechtělo. Tento předmět jsem opakovala 3x. Chvíli jsem myslela, že kvůli tomu ani nebudu mít možnost jít ke státnicím a prostě celé 3 roky promrhám.

Druhý zapsání tohohle předmětu byla katastrofa. KA TA STRO FA! Garant předmětu to organizačně a podmínkami ke splnění předmětu silně nezvládl a statistiku neudělalo spouusta studentů. Když na konci semestru posílali dotazníky ke zlepšení kvality výuky, nebyla jsem jediná, kdo si postěžoval. Pan profesor další semestr tento předmět již nevyučoval.

No, do třetice všeho dobrého, po spoustě slz, stresu a zdravotních obtíží, jsem předmět úspěšně dokončila. Sice jsem si musela prodloužit školu, ale vyšlo to.


Výběr tématu bakalářky byl taky vtipný. Jelikož jsem neměla žádné svoje téma a nevěděla jsem, že si můžu napsat nějakému oblíbenému učiteli, že chci psát pod ním, čekala jsem, až témata vypíšou. Bylo tam jedno úplně senzační, jenže to bylo hned pryč. Zbyly matematická témata. Ano, MATEMATICKÁ! Jakože excuse me, how?

Navíc těch témat bylo třeba pět a stále zbývalo kolem 20 lidí, kteří nemají téma. Psali jsme na studijní a čekali. Jednoho rána se tam objevilo téma Kryptoměny v podnikatelském prostředí. Samozřejmě, že jsem si to vzala, protože prostě nebudu psát matematické téma, jak těžké může být psaní o kryptu? Ach, jak jsem byla naivní.


Řekla jsem si, že zvládnu státnicovat 14 dní po zkoušce ze statistiky. Well, nebo aspoň obhájit bakalářku, ať toho v červnu nemám tolik. Protože upřímně, pro mě ta prezentace byla snad to nejhorší (a přitom to ve finále bylo easy peasy lemon squeezy). Tři dny před státnicemi jsem nemohla otevřít učení, aniž bych se brekem nezhroutila.

Nadešel den D. Nakráčela jsem si tam jako frajerka, odprezentovala a byla happy, že to mám za sebou. Sedla jsem si a pak mám celkem okno, protože jsem dostala otázky, na které jsem ani nevěděla, jak odpovědět. Bylo mi jasný, že to je v háji. V odborných předmětech jsem dostala lehké otázky, které bych teoreticky mohla okecat. Ale už tam byl ten problém, že jsem chtěla domů a prostě jsem měla blok mluvit. Celou dobu jsem přemýšlela, jak jim řeknu, že to zabalíme.

Vyšla jsem a rozbrečela se. Moji milí spolužáci mě šli obejmout a byli taky zmatení. Bylo mi řečeno, že jsem nesplnila dva cíle bakalářky a že buď napíšu jinou nebo tohle přepíšu. Chvíli jsem myslela, jestli nespadli na hlavu… psát novou bakalářku, pfff. Ani omylem. Takže jsem souhlasila s přepsáním. Z A jsem dostala za F.

Dojela domů, zabalila se do deky, dala si kakao, brečela a koukala na anime.


Když jsem incident s přepsáním bakalářky byla řešit s paní proděkankou, smála se. Že nejsem ani první, ani poslední. Řeknu vám, že mě do smíchu opravdu nebylo. Prý dostanu nového vedoucího a ještě někoho dalšího. Vypadalo to, že ani oni si s tím nevědí moc rady (parádička).

Takže jsem tak cca měsíc čekala, až mi přijde email, s kým mám svoji bakalářku konzultovat a přepisovat. Pak jsem psala emaily, snažila se dovolat. Nic. Dovolala jsem se třeba až po týdnu. Zapomněl se mi poslat email.

No paráda, takže ještě stresy z toho, že nezvládnu včas přepsat bakalářku. Nějak jsem to s novou paní vedoucí sesmolila. Odevzdávala jsem to asi týden po lhůtě, ale vše v pořádku. Přepsáno. Nebýt chytrých kamarádů (posílám lásku) a chatu GPT, tak se na to možná i vykašlu.

Bakalářka odevzdána, teď jen sesmolit prezentaci. Tu jsem taky opravovala tak 4x. Nevhodně zvolené obrázky, málo toho, málo tamtoho, moc tohohle. Po několika předělávání to bylo hotové. A teď jen prezentace nanečisto. To mě taky slušně vystresovalo. Je dost možný, že jsem kvůli tomu taky brečela.

Prezentace proběhla tak nějak makově. Prý jsem to vůbec neprodala a bylo na mě vidět, že to chci mít rychle hotové. Takže znovu a lépe. Řeknu vám, že na tu prezentaci a proslov, který jsem jim tam pak ve finále předvedla, jsem docela pyšná.

Kvůli učení jsem si vzala v práci i dovolenou. Učila jsem se prakticky od oběda (občas i od rána) až do večera. Některé odborné předměty jsem uměla, jak když bičem mrská. Mikroekonomii a makroekonomii jsem tolik neuměla a doufala v zázrak nebo bych si to prostě znovu zopákla. Hlavně mít už z krku tu bakalářku!


Nadešel den D, podruhé. Měla jsem jít v 11 hodin. Většinou se chodí o půlhodinu dříve. Přijdu si v 10:15. Sedí tam klučina. Ptám se ho, jestli tam už slečna je. A on, že ano, už tak čtvrt hodiny a pravděpodobně za chvíli výjde, protože to berou rychle.

Já ani nestihla zpanikařit a už jsem stála před komisí. Při prezentaci se na mě dvě paní profesorky usmívaly a přikyvovaly hlavou. Po prezentování mi bylo s širokým úsměvem oznámeno, že jsem tuhle část úspěšně zvládla a nemusím se tím dál stresovat (uffff). Přišly na řadu odborné předměty. Btw. dostala jsem všechny otázky, které jsem nechtěla. 😀

Investice (to mě mohlo napadnout) a účetnictví. Řekněme, že s tímhle jsem se celkem poprala – za C.

U mikroekonomie a makroekonomie jsem si byla jistá, že si to dám znovu, protože to bylo otřesný. I pan profesor to docela naznačoval. Je dost možný, že se mě ptal na stejné otázky, které jsem dostala již poprvé. Ptal se mě na monetární politiku a hned první teoretickou otázku v mikroekonomii (na kterou se přeci nikdy nikdo neptá) – za E. Tady bych dala klidně i ruku do ohně, že mi to dali jen proto, abych tam už potřetí nemusela.

Bakalářku jsem si obhájila za B.

Ani nevíte, jak mi polevily nervy, dokonce jsem se i štěstím rozbrečela.

Musím se poplácat po rameni, že jsem se to nějak naučila za 14 dní.


Řekněme, že od začátku třetího ročníku jsem to už doklepávala kvůli rodičům, protože hlava říkala, že bych měla a protože jsem se s tím trápila už tak dlouho. Upřímně si nemyslím, že bych ten titul někde, kromě vybavování věcí s úřady, použila. Asi to je spíš víc vizitka nějakého úsilí a vytrvalosti.

Myslím, že kdyby nebyl ten virus, vypadalo by to jinak. Možná by mě to bavilo víc nebo bych s tím sekla dřív. Ale kdo ví, že?

Asi bych touto zkušeností chtěla říct, že to vždycky nějak dopadne. Ať už to může vypadat sebehůř. Tvrdá práce bude odměněna, sem tam přiloží i Vesmír ruku k dílu (mrk mrk). Někdy, když se věci nedaří má to své důvody – ještě není správný čas, není to stvořeno pro nás nebo se prostě málo snažíme.


Snad jste zvládli tento chaotický článek přečíst až dokonce, děkuji. Zároveň bych chtěla poděkovat všem, kteří zvládli poslouchat mé fňukání a vztek. Kteří mi pomohli s učením i bakalářkou. Těm, kteří mi věřili, protože já si do poslední chvíle opravdu nevěřila. Moc děkuji. <3

S láskou,

M.

01/07/2023 0 Komentář
2 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Povídání

Můj půlrok

M. 24/06/2023

Co se dělo můj poslední půlrok? Bylo toho hodně. Vlastně, když si to zpětně vybavím, zvládla jsem toho neskutečně moc (proud of myself).

Jako první velká událost se stala hned v lednu, tedy, byly to hned tři události. Měla jsem ke konci ledna státnicovat. Samozřejmě jsem ještě dodělávala poslední zkoušku ze statistiky, kterou jsem pravděpodobně měla na poslední pokus. A čtrnáct dní na to byly státnice. Řekla jsem si, že by bylo fajn si najít práci, přeci to trvá, než vás někam přijmou, že? No, opak byl pravdou, hned tři dny na to mi volali, jestli mohu na pohovor a na pohovoru se mě rovnou zeptali, zda mi práce vyhovuje. Přijmula jsem. Tudíž jsem se zaučovala v práci a ještě do toho se snažila učit. Řeknu vám, že jsem psychicky na tom moc dobře byla. Tři dny před státnicemi jsem brečela pokaždé, když jsem otevřela učení. Nenaučila jsem se skoro nic, ale šla jsem si alespoň obhájit bakalářskou práci.

Tedy, myslela jsem si, že ji jdu obhájit. Bakalářka za A, ale vykopali mě ven s F. Nesplněné cíle. Byla jsem z toho docela dost hotová, že jsem vlastně na zbytek otázek neodpovídala a chtěla už domů. Vím, že jsem si cíle měla hlídat sama, ale když vám pan vedoucí řekne, že je všechno v pořádku super výborný, jste nadšení a zapomenete na to, že by vlastně mohlo být něco tak špatně. No, takže státnice nevyšly, další termín v červnu. Naštěstí práce byla. Třetí velkou věcí byl rozchod s přítelem. Rozešli jsem se naštěstí v klidu, rozumně jako dva dospělí lidé a bavíme se nadále.

V březnu jsme spolu jeli na poslední dovolenou, kterou jsme měli dlouho domluvenou a zarezervovanou. Jeli jsme na 10 dní na Krétu. Projeli jsme ji skoro celou. Pravděpodobně zážitky, dojmy a obrázky z Kréty uvidíte v dalším článku. Jen vám povím, že to občas byl pro mě totální psychický roller-coaster. 😀

Další velká věc bylo stěhování. Byla jsem stoprocentně rozhodnutá, že budu zůstávat v Pardubicích. Kvůli práci i přátelům, které mám poblíž. Samostatné bydlení zatím nepřipadalo v úvahu – moc nákladné na jednu osobu. Rozhodla jsem se pro spolubydlení. Také jsem myslela, že mi to bude trvat šíleně dlouho, než něco najdu. Ale Vesmír zapracoval a prvního května jsem spala už v novém.

No a nadešel druhý termín státnic. Na které jsem se prosím pěkně učila 14 dní, ani ne. Bakalářku jsem si konečně obhájila, odborné předměty byly taky v pořádku. U třetí části – mikroekonomie a makroekonomie – jsem si myslela, že si to zopáknu. Ale profesoři se celkem slitovali a nechali mě projít. Takže tento článek píši už jako Bc. Michaela, hih.

A poslední senzační věcí je poledance. S kamarádkou jsme se přihlásily na začátečnický kurz a je to teda mazec! Sice mám nohu samou modřinu, ale moc mě to baví!

Jsem zvědavá, co další cca půlrok přinese dále. Doufám, že vy se máte skvěle!

____

Mějte krásný den,

M.

24/06/2023 4 Komentáře
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
  • 1
  • 2
  • 3
  • …
  • 5

O mně

O mně

Zdravíčko!

Jmenuji se Michaela, většinou mi všichni říkají Míša, ale nebráním se nějakým cool bombastickým přezdívkám. Zbožňuju, když nemusím nikam spěchat, snažím se dělat věci tak, jak zrovna cítím. Jsem fanoušek fantasy knih, anime, pěstování rostlinek a spirituality. Moc ráda tvořím, píši a fotím, i když si v tom přijdu jako amatér. Ale cvičení dělá mistra, že? 💜 Pro případnou spolupráci mě můžete kontaktovat níže.

Kontakt

Instagram Pinterest Email
Červen 2025
Po Út St Čt Pá So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
« Pro    
  • Instagram
  • Pinterest
  • Email

@2019 - All Right Reserved. Designed and Developed by PenciDesign


Zpět na začátek