Malý Vrabčák
  • Úvodní stránka
  • Kategorie
    • Cestování
      • Kavárničky
      • Restaurace
      • Výlety
    • Filmy & seriály
    • Knížky
    • Kosmetika
    • Motivace
    • Outfity
    • Povídání
    • Recepty
    • Rady a tipy
      • DIY
  • O mně
Malý Vrabčák

lifestyle blog

  • Úvodní stránka
  • Kategorie
    • Cestování
      • Kavárničky
      • Restaurace
      • Výlety
    • Filmy & seriály
    • Knížky
    • Kosmetika
    • Motivace
    • Outfity
    • Povídání
    • Recepty
    • Rady a tipy
      • DIY
  • O mně
Měsíční archivy

Srpen 2023

CestováníVýlety

Výlet do Brna

M. 30/08/2023

Dnešní článek je v návaznosti na ten minulý, který je celý o Papilonii. Najdete tam hlavně fotografie (přečíst si jej můžete ZDE).

Byli jsme ubytovaní v hotelu Courtyard by Marriott Brno. Rezervaci jsem dělala přes booking. Hotel je cca 20 minut pěšky od centra. Byl úplně NÁDHERNÝ! V hotelu měli k dispozici i posilovnu 24/7, kam jsme také zavítali a bylo to celkem fajn. Jen jim dle mého chyběly pomůcky pro ženy – lehčí váhy, bosu, jóga podložky. Interiér hotelu byl překrásný. Prostory působily čistě. Na fotkách můžete vidět recepci a pak takovou odpočinkovou zónu. Na dalších fotkách je koupelna a pokoj (omluvte pomačkané povlečení, byly tam batohy, hah). Moje celkové hodnocení hotelu je 9/10.

Víte, co bylo ještě krásnější na tomhle ubytování? SNÍDANĚ! Naprostá delikátní bomba! Samozřejmě jsme se vždycky šíleně napráskali a pak jedli až odpoledne. No, úplná parádička to byla a dokonce měli stroj na mini lívanečky! A pardon, ale ten med?! (Najdete na poslední fotce). SEN-ZA-CE! Snídaňky rozhodně 11/1O.

Většinou jsme se toulali v centru nebo jedli. Chtěli jsme se mrknout na planetky na Kraví Hoře, ale bohužel je asi 3 dny předtím, než jsme dorazili, schovali.

Nesmí chybět ani fotka mého guilty pleasure Starbucks.

Musím se přiznat, že kromě Papilonie a úplného centra města mě Brno tolik neuchvátilo. Ale! Nechci nad ním lámat hůl. Proto, jestli máte nějaké typy na místa, kavárny či restaurace (nebo o tom máte i článek), sdílejte prosím do komentářů! Děkuji.

S láskou,

M.

30/08/2023 2 Komentáře
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
CestováníVýlety

Papilonia

M. 24/08/2023

Krásný den,

dnešní článek bude spíše obrázkový. Chtěla bych se s vámi podělit o úžasný zážitek. Byla jsem se podívat v Brně v Papilonii (děkuji za doporučení kamarádce!) a byla to naprostá úchvatnost! Je to takový menší pavilónek, kde jsou různé druhy motýlků. Najdete tam i želvičky a ptáčky.

Motýlci létali kolem nás. Jelikož jsem měla zelená šaty, tak si na mě dost často sedali. A největší věc byla, když si mi motýl sedl na holou ruku a vydržel tam přes 20 minut. To jsem ho trošku provedla po pavilónu. 😀

Zkrátka to pro mě byl nepopsatelný zážitek. Celkově jsme tam strávili tak 2 hodinky. Fotek mám dost, můžete se pokochat!

A rozhodně si to někam zapište!

Mějte nádherný den,

M.

24/08/2023 2 Komentáře
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Knížky

Tina

M. 21/08/2023

📖 Tina

👤 Hana Repová

📄 352

🌕🌕🌕🌕🌑



Kniha je o čtyř sourozencích, kteří mají před sebou nelehký úkol. Musí se rozhodnout zda prodají dům po rodičích nebo si ho nechají a opraví. Rozhodnutí padlo na nechání domu. Ovšem nemají tolik peněz. Je zde jen jediná možnost – znovu se nastěhovat do rodinného domku…

Bylo skvělé pozorovat, jak každý má nějaké problémy a potřebuju další díly, abych zjistila příběh ostatních sourozenců. Tento první díl byl, jak je již z názvu patrné, o Tině. Tina se ve svém příběhu snaží zachránit manželství a práci.

Další text bude obsahovat spoilery!

Celý příběh začíná tak, že se všichni nastěhují do polorozpadlého domu. Sebastián, nejstarší sourozenec je oporou Tiny. Lily a Denis jsou spíše spolu. O těch dvou se tam zas tolik nemluví. V domě tak často nebyli, protože neustále pracovali.


Nejdříve vám řeknu něco málo o Sebastianovi a pak se vrhneme na Tinu. Hned vám sem hodím první bombu a to je ta, že Sebastianův biologický otec je někdo jiný. Z dopisu, který mu maminka nechala vyplývalo, že ji předtím muž opustil těhotnou a vzal si ji pod svá ochranná křídla tento, se kterým měla ostatní tři sourozence. Jeho otec (ten nebiologický) ho i přesto měl jako svého vlastního. Všichni sourozenci se dokonce shodli na tom, že Sebastian byl jeho nejoblíbenější dítě. 

Další problémek, který tam řeší, tak je se slečnou, která se mu už dlouuho líbí. Její jméno je Emma. V jednu chvíli to vypadá úplně skvěle. ALE! (Tady se přiznám, že nevím, jak to napsat nechaoticky. Takže se přesuneme k menšímu příběhu té slečny.) 

Emma otěhotněla hodně brzy. Její otec ji zavrhl a ona se mu pak také neozvala. Vychovávala dceru sama. Sebastianovi se pak svěřila, že to na ni ušila její tehdejší kamarádka a jeden kluk. Její kámoška chtěla fotky do časopisu a ten kluk chtěl na oplátku spát s Emmou. Na jedné párty ji dali prášek do pití a jak z příběhu vyplývá, otěhotněla. Její otec nevěděl, že se vše stalo za takových okolností a Sebastian mu to prostě řekl.

Tam nastává zvrat, kdy se měl otec setkat s Emmou, ale nedorazil, protože zemřel. Emma obvinila Sebastiana, že za vše může on. Konec šmitec. Tady se pak Sebastian vydává hledat svého biologického otce, podle indicií, které mu zanechala matka.


A můžeme se vrhnout na naši hlavní hrdinku této knihy – Tinu. Prosím pěkně, tak naše milá slečna měla milostnou aféru a proto náhle odešla z práce a i od manžela. Asi to vše nebudu rozepisovat do detailů a stručně vám to shrnu.

Původně si myslela, že ji do hotelu pozval její manžel. Ovšem to byl její kolega, který ji zahrnoval pozorností a komplimenty. Měli spolu poměr na jednu noc, kterého pak litovala.

Její manžel odjížděl na pracovní cesty a nevěnoval ji pozornost, ani s ní nechtěl spát. V průběhu příběhu se dozvíme, že měl nějaký problémek tam dole a jezdil do nemocnice.

Celou dobu se Tina snaží nějakým způsobem zachránit manželství, protože od něj nechce pryč. Navíc zjistí, že mají obrovské dluhy a seberou jim dům. 

Rozuzlení je takové, že celé to na ni ušil její šéf, který do ní byl šíleně dlouho zamilovaný. Údajně popíchnul svého pracovníka, aby to v tom hotelu vypadalo jako aféra. Ale ten kolega ji opravdu chtěl. Také se provalilo, že její šéf rozeslal smsky všem ve firmě ohledně té aféry. A navíc tam byly nějaké zpronevěřené peníze. Tině byla nabídnuta jeho pozice ve firmě.

S manželem to dopadlo také dobře. Uvědomili si, že spolu dostatečně nekomunikovali. Že to byla chyba obou a pokusí se o další pokus. Ke konci knihy, kdy Sebastian odchází, se do domu bude stěhovat Tinin manžel. 


V knize se toho stalo spousta. Nejednou jsem měla otevřenou pusu dokořán. 😀 Ale bylo to skvěle napsané. Nikde žádné omáčky, všude byla nějaká akce. Text mi ani nepřišel chaotický (i když tady to tak možná vypadá). Krásně čtivá kniha, moc se těším na další díly a jsem neskutečně zvědavá, jaké další problémky řeší ostatní sourozenci.

S láskou, M.

21/08/2023 0 Komentář
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Povídání

Poledance

M. 15/08/2023

Jak jsem se vůbec dostala k poledance? Už mě párkrát napadalo, že by bylo skvělý, se to naučit. Dokonce jsem si i hledala, zda v Pardubicích něco takového je. A ono jo! A dokonce to mám celkem blízko.

Teď mě tak napadá, že jsem si to možná vymanifestovala? Ale kdo ví, že. Každopádně… kolegyňka v práci mi říkala, že už tam jednou chtěla jít, ale měli obsazeno. Pak ji přišel upomínkový email, že znovu otevírají kurz, jestli to chci zkusit. Ani jsem neváhala a hned jim psala email, že bych se do kurzu ráda přihlásila.

Povím vám, že to bylo naprosto skvělé rozhodnutí. Neskutečně mě to baví, chtěla bych toho umět co nejvíc a hned (ale chce to trpělivost a pilný trénink).

Ze začátku jsem měla neskutečný modřiny na kolenou a holeních. Postupem času si tělo zvyká a modřiny se mi objevují jen na místech, kde si tělo ještě není omačkané – jako například vnitřní stehna a podkolenní jamky.

Musím ale přiznat, že nemám zas takovou sílu v rukách a občas to je prostě těžší. Ale vše se dá natrénovat (doufám). Zatím se učíme lehčí točky a některé statické prvky. Ani vlastně nevím, co mi přijde jednodušší.

Jak říká naše trenérka, vše je v hlavě. Stává se nám, že nám něco „nejde“, ale ono to vlastně jde, jen se bojíme to udělat sami.

Kdyby náhodou někoho napadla otázka, jak je to s tyčí. Tak cvičíme na těch klasických, které jsou přidělané do země a do stropu. Jsou zamknuté, aby se nám netočily (jinak se točit můžou). Odemknuly jsme si to zatím jednou a byla to celkem sranda. Některé cviky se dělaly mnohem lehčeji!

Na začátku lekce se vždycky cvičí lépe než na konci. To většinou ztrácím sílu v rukách a navíc se učíme něco nového. A k tomu vlastně tu sílu potřebuju. Dneska jsme se třeba na konci lekce učili šplhat, ale trošku elegantnějším způsobem. No byla to makačka!

Lekcí je 12 celý kurz stojí 2100 Kč. Určitě plánuju pokračovat dál. Jen je škoda, že lekce jsou jednou týdně. S kamarádkou jsme se shodly, že by bylo nejlepší, kdyby to bylo minimálně 2x týdně. Člověk se toho víc naučí a víc si to natrénuje.

Mějte krásný a úspěšný den, M.

15/08/2023 1 Komentář
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
OstatníPovídání

Červenec v kostce

M. 11/08/2023

Krásný den přeji! Řekla jsem si, že bych mohla vrátit zpátky koncept zhodnocení měsíce – co se dělo, měsíční úspěchy nebo naopak nějaká poučení. Myslím, že by to prospělo i mně samotné v rámci nějaké sebereflexe.

Na začátku července jsem se zúčastnila eventu Malá by  Bé Hà, odkaz na článek naleznete ZDE. Takové akce mi přijdou úplně senzační. Poznáte nové lidičky, dozvíte se něco nového a navíc (platí pro některé) lehce vylezete ze své ulitky.

To bych nebyla já, abych nezašla na výborné jídlo. Tyto fotky jsou ze Záložny v Pardubicích (určitě bude další článek Toulky za jídlem, zatím jsou na blogu dvě části, které si můžete přečíst). Měla jsem tam snad nejlepšího moravského vrabce se zelím, jakého jsem kdy jedla.

Pak jsem na víkend byla v krásné Olomouci – článek ZDE. Když jsme tam byli, tak Olomouc vlastně nebyla vůbec přeplněná lidmi. Bylo to senzační, klidné a odpočinkové.

Byla jsem na tanečním soustředění. Je možné, že to třeba moc řeším, who knows. Ale pro mě to byl úplně takový zážitek, kde jsem si víc ujasnila, kdo jsem a co je po mě dobré, a do čeho se zbytečně tlačím. Upozorňuji, že každý den hrála hudba do 2 do rána, což jsem zjistila, že není nic pro mě (nebo to možná bylo i výběrem hudby). Troufnu si říct, že tak 85 % účastníků mělo pod 18 let.

První den jsem absolutně nemohla usnout. Bylo jsem z toho tak neskutečně zoufalá, že mi i slzičky ukáply. Jsem zvyklá chodit spát kolem jedenácté a hlavně usínám s krásným klidem. Tady se tyto podmínky vůbec nesplnily. Kolem 1 ráno jsem to nevydržela a musela si pustila podcast. Usnula jsem opravdu až, když vypnuli hudbu. Takže první den naprostá pecka. Myslím, že druhý a třetí den jsem usínala také maličko později, ale pak jsem byla tak utahaná, že jsem ani ten hluk nevnímala.

Co se týče lekcí… Do úterka to bylo v pohodičce. Pak jsem skoro po každé lekci byla smutná, že nestíhám, nejde mi to a občas jsem to i obrečela. Co tak vím, nebyla jsem jediná, která z toho občas měla špatné nálady. Byly lekce, které mě absolutně nebavily a nešly (což se stalo v úterý, místo toho jsem si četla knížku a šla se opalovat). Dále byly lekce, kde jsem se nechytla vůbec a reálně jsem si tam třeba 2 hodinky tak pohupskávala a snažila se, aby to vypadalo podobně. A pak byly lekce, které byly naprosto senzační a úžasné. Pár jich popíši.

Ještě bych ráda dodala, že se z mého pohledu, lekce dělily na experimentální/free style a lekce, kde se dělaly choreografie.

Jedna z nejúžasnějších lekcí byla taková uvolňující. Vlastně ani nevím, jak ji popsat, museli byste to pravděpodobně zažít. Dělala se cvičení, kde jste neskutečně vystoupili z komfortní zóny a někteří mladší účastníci nebyli na stejné vlně, přišlo jim to vtipné nebo trapné. Museli jste hodně uvolnit tělo a hýbat se, tak, jak chcete, jak tělo chce a nevnímat, že kolem vás je dalších milion lidí. Pro mě je třeba problém při tanci dávat ruce nahoru, jelikož jsem pak ještě víc vidět. Tady se všechno hodilo za hlavu. Váleli jsme se po zemi, ruce létaly vzduchem (samozřejmě, ne doslova), hlava se úplně uvolnila (což bylo celkem osvobozující) a hýbala se vlastně za tělem. Pro mě to byl úplně úžasný zážitek. Ke konci jsme si všichni lehli a chvilku meditovali, jen tak byli. Byla jsem neskutečně uvolněná a „vyzenovaná“ (hah). Vůbec bych neváhala a klidně si to celé zopákla.

Druhá lekce, která byla úplně super, byla experimentální. Také se tam dělala cvičení, která byla mimo moji komfortní zónu. Byli jsme rozděleni do skupinek a jedna stála rozesetá po místnosti a druhá se proplétala mezi nimi a ukazovala jim různé taneční pohyby. Ti, kteří stáli je okopírovali a pak podle toho tančili, dokud nepřiběhl někdo další a nezadal jim nový pohyb. And let me tell you, tak strašně moc jsem se od těch lidí inspirovala! Bylo i hodně poznat, jak má každý svůj vlastní styl a bylo to prostě naprosto B O Ž Í!

Lekce poppingu byla taky neskutečně úžasná. Sice to byly všechno základy, ale tenhle styl tance by mě docela i bavil. A poslední, z čeho jsem byla nadšená byl afro taneční styl. Je to teda hodně (hooooodně) rychlá, takže jsem se u toho ze začátku vztekala, ale nakonec to bylo super. Lekce v tomhle stylu jsem měla dvě.

Lekce bych shrnula jako celkem náročné ale i naučné. Ve čtvrtek nebo v pátek jsem si dokonce natáhla nějaký sval v rameni a pak jsem týden s ním nemohla kloudně hýbat.

Každý večer se pořádaly taneční battly. Já se přiznám, že to je něco, do čeho bych nešla. Ale jim to celkem šlo a vlastně to bylo docela dost hustý pozorovat.

To bych nebyla já, abych se nezmínila o jídle. Nejvíc jsem zbožňovala snídaně. Mám raději slané, takže dva chlebíky s pomazánkou, šunka, sýr, hodně zeleniny, hodně ovoce a vajíčka natvrdo. Prostě la hů dka! Obědy a večeře byly jako z jídelny, což mně osobně nevadilo a celkem mi i chutnalo (asi jsem na jídelny měla štěstí nebo nejsem náročná). Jediné mínus bych dala, že ty jídla byla těžká. Prostě klasická česká kuchyně – svíčková, rajská, guláš, moravský vrabec, houskové knedlíky… Takže to byl docela mazec se takhle nadlábnout a jít tancovat.

Kdybych to měla shrnout úplně celé… Jsem vděčná, že jsem se zúčastnila, naučila s něco nového. Jela jsem poprvé a nejspíš naposledy. Rozvrh byl daný, takže jste většinou šli i na lekce, na které byste nepotřebovali. Možná bych si radši mohla vybrat nějaké workshopy, které mi budou vyhovovat více a bude i větší pravděpodobnost, že mě budou bavit.

Je možné, že to bylo věkovou kategorií účastníků, ale prostě jsem se tam mezi nimi necítila úplně komfy. Možná to bylo i tím, že jsem si přišla jak poleno? Kdo ví.


Další víkend jsem strávila v Kutné Hoře – článek naleznete TADY. Tam bylo také moc krásně, i přes deštivé počasí.

Dále už jen pár random fotografií, které úplně nevím, kam zařadit.

Tady jsem se stavila na nádraží v Costě na rychlou mini snídaňku.

V Praze jsem byla dvakrát. Jednou za kamarádkou a podruhé za sestřenkou. Daly jsme si celkem dobrůtky.

Já kávu ani „kávu“ normálně nepiju jo, ale za poslední měsíc jsem jí měla docela dost. A tohle ze Starbucksu? Docela chápu ten hype, hih. Caramel Latté Machiato.

Tady jsme v Anami restauraci v Pardubicích. Jídlo bylo výborné! Mám to tam ráda. Porce dávají docela velké. Ale dezertíky, které jsou níže, si už znovu nedám. Ježečci byly tvrdší a chutnaly jako kynuté knedlíky s nugátem uvnitř a sezamové kuličky měly také uvnitř nugát. Prostě nic spešl. Dávám 8/10 hvězdiček.

Stavila jsem se u své úžasné kosmetičky na nové obočko.

V Coffee Shop Company na Třídě Míru mají výborné summer drinčíky.

Tady jsem zkoušela novou paletku, kterou mi dala sestra. Stíny jsou fialkové. Tuhle barvu moc nenosím, i když ji mám ráda. Byl to takový výstup z komfortní zóny.

A jako poslední fotku tu mám snídaňku ve skvělém Tymiánu.


Jaký byl váš červenec? Chystáte se někam na dovolenou v srpnu?

S láskou, M.

11/08/2023 0 Komentář
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Cestování

Kutná Hora

M. 06/08/2023

Jak je z názvu již patrné, dnes bude článek o víkendu v Kutné Hoře. Ačkoliv je od Pardubic blízko, jede se tam vlakem pěkně na prd. 😀 Přestupovali jsme 2x – jednou v Kolíně a jednou v Kutné Hoře na hlavním nádraží, protože jsme jeli na zastávku Město (to už bylo kvůli pohodlí – buď 40 minut chůze nebo 15 minut vlak a 15 chůze).

Ubytovaní jsme byli kousíček od Chrámu sv. Barbory. Měli jsme menší byteček s koupelnou. Přišlo mi to tak akorát, jen mi tam chyběly sáčky na čaj a miniaturky šamponu. Jinak naprostá pohodka – 8/10 hvězdiček.

Navštívili jsme restauraci, která byla doporučena ubytováním – Restaurace Dačický. Jídlo bylo dobré, i když upřímně jsem měla mnohokrát lepší guláš než tady. Tento byl udělaný víc nasladko. Já si dala bramboráčky, ale v menu k tomu měli perníkové knedlíky. Ty byly celkem dobré, ale s gulášem to celé bylo příliš slaďounké. A obsluha, no… zvládli by to i lépe. Za mě spíš takový lepší průměr 7/10.

V restauraci zrovna byla svatební hostina a zpívala jim tam slečna.

Po tom, co jsme přišli z mňamky se zatáhlo a začalo šíleně pršet. A pršelo vlastně až do neděle. Byla tam i televize s klasickými programy, mrkli jsme se na Fantastická zvířata. Řeknu vám, v angličtině to je daleko lepší, hih.

Kvůli dešti jsme toho zas tolik neprošli (i když občas se mračna rozvolnila), ale i tak mám nějaké fotky památek.

Poslední den jsme slušně zmokli. S pár dalšími lidmi jsme se museli schovat u Chrámu a čekali, až přejde ten největší slejvák.

Stavovali jsme se v další skvěle hodnocené restauraci – V Ruthardce. Tady to bylo lepší. Svíčková naprosto výborná, obsluha milounká. Ta si zaslouží 8,5/10 hvězdiček.

Kutná Hora je krásné malé turistické městečko. Určitě doporučuji na výletík. Památky jsou blízko u sebe a je tam spousta restaurací i kavárniček. Občas mi to uličkami připomínalo Jindřichův Hradec. Plánujete výlet do Kutné Hory nebo jste tam už byli?

S láskou, M.

06/08/2023 1 Komentář
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin

O mně

O mně

Zdravíčko!

Jmenuji se Michaela, většinou mi všichni říkají Míša, ale nebráním se nějakým cool bombastickým přezdívkám. Zbožňuju, když nemusím nikam spěchat, snažím se dělat věci tak, jak zrovna cítím. Jsem fanoušek fantasy knih, anime, pěstování rostlinek a spirituality. Moc ráda tvořím, píši a fotím, i když si v tom přijdu jako amatér. Ale cvičení dělá mistra, že? 💜 Pro případnou spolupráci mě můžete kontaktovat níže.

Kontakt

Instagram Pinterest Email
Srpen 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
« Čvc   Zář »
  • Instagram
  • Pinterest
  • Email

@2019 - All Right Reserved. Designed and Developed by PenciDesign


Zpět na začátek