Malý Vrabčák
  • Úvodní stránka
  • Kategorie
    • Cestování
      • Kavárničky
      • Restaurace
      • Výlety
    • Filmy & seriály
    • Knížky
    • Kosmetika
    • Motivace
    • Outfity
    • Povídání
    • Recepty
    • Rady a tipy
      • DIY
  • O mně
Malý Vrabčák

lifestyle blog

  • Úvodní stránka
  • Kategorie
    • Cestování
      • Kavárničky
      • Restaurace
      • Výlety
    • Filmy & seriály
    • Knížky
    • Kosmetika
    • Motivace
    • Outfity
    • Povídání
    • Recepty
    • Rady a tipy
      • DIY
  • O mně

summer

CestováníVýlety

Víkend v Liberci

M. 08/09/2023

Krásný slunečný den přeji,

dnešní článek bude takové menší shrnutí víkendu v Liberci. Hned na začátek musím říct, že se mi Liberec jako město líbí víc než Brno. Určitě to nebyla moje poslední návštěva tohoto místa. 

Byli jsme ubytovaní v hotelu Clarion Grandhotel Zlatý Lev. Naprosto se mi líbilo, že měli na pokojích koberce. Nestudily vás po ránu nožky. Také dávám plus za vyhovění našeho požadavku na vanu v pokoji. Vše působilo čistě (přestože některý nábytek vypadal starší). Úplně nejlepší, když mají na pokoji konvice a čaje, což tady bylo! Čaj jsem si sice koupila vlastní, protože většinou vypiju víc než jeden za den. 😀 Společné prostory byly také moc krásné! Bohužel jsme neměli náladu navštívit fitness ani wellness, takže to posoudím jindy.

Ale co vám ještě mohu říci, tak SNÍDANĚ! Další pecka. Možná tady snídaně byly lepší než v Brně (kde byly také bombastické!). Tady to nejspíš vyhráli kvůli kakau. Dlooouho jsem neměla ke snídani tak výborné kakao. Bohužel mám jednu fotku snídaně a ještě takovou nic moc. Hotelu dávám 8,5/10 hvězdiček.


Hned první den jsme se byli projít trošku po okolí a stihli navštívit DinoPark. Přiznám se, že bych to nezařadila do složky naprosto fantastických nápadů, ale nejhorší to taky nebylo. Trošku mě mrzelo, že tam byla docela tma (tudíž jsme bez fotek).

Druhý den jsme si to namířili do botanické zahrady. Přemýšleli jsme i nad Zoo, ale nám ta botanická stačila. Cestou jsme se stavili do kavárny Mikyna. Na brunch jsme měli smoothie bowl a topinku s pestem a avokádem. Topinku jsem ráda ochutnala, ale znovu bych si ji už nedala. Ale brownies měli VÝBORNÉ! To byla opravdu lahoda. Celkovému zážitku dávám 7/10.


Teď si držte klobouky, prosvištíme fotografie z botanické zahrady, kterých není málo!


Po cestě z botanické zahrady jsme to vzali přes Staročeské muzeum, které nijak neuchvátilo. Paní mi přišla nesympatická, ale při odchodu mi pochválila mé milované kalhoty, takže asi vlastně dobrý. 

Zrovna v sobotu měli v Liberci nějaké slavnosti, takže jsme se najedli tam. Klasika – grilovaný hermelín, klobása a malinovka. Mňamka!

Na konec zmíním, že cesta do Liberce z Pardubic trvá 3 hodiny vlakem. Což je docela masakr. Já si sice chvíli četla, chvíli poslouchala písničky, ale prostě to je pro mě nepohodlné, sedět déle než hodinu.


Jestli jste někdo byl v Liberci nebo tam odtud pocházíte, určitě mi dejte vědět nějaká tajná místečka, kam se podívat příště! Děkuji.

Přeji úžasný a klidný víkend,

M. 

08/09/2023 7 Komentáře
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Povídání

Srpnové cvrlikání

M. 06/09/2023

Hola hola, podzim volá!

Řeknu vám to takhle – MI LU JU podzim. Léto je fajn, ale podzim je lepší. Nejsou vedra, je počasí tak akorát na dlouhé triko/svetr a kalhoty, no a později kabátky! Ale pojďme si shrnout srpen.

Můj cíl byl přečíst alespoň tři knihy. Skoro se mi to povedlo, jelikož mám přečtené dvě a třetí jsem rozečetla. Další cíl byl psát víc článků, což si myslím, že se mi docela i povedlo.

Po delší době jsem byla doma na návštěvě přes noc. Taťka na moji počest (haha) griloval. To se přiznám, to mi docela dost chybí. Také jsem konečně u sebe měla na přespání sestru! Po 3 letech, co bydlím v Pardubicích! Snad se jí tu aspoň trochu líbilo. Bohužel zrovna ten den pršelo, takže se z nás stali kavárenští povaleči.

Dále vám svůj měsíc popíši spíše ve fotografiích. Nesmím vynechat svoje letní nehtíky.

S mými ženami jsem byla na snídaňce. Přeji si, abychom chodily častěji!

Dále jsem strávila víkend v Brně – článek ZDE. Kde jsem nejvíc byla nadšená z Papilonie. 

Byla jsem s maminou na kurzu kreslení pravou mozkovou hemisférou. Povím vám to takhle, nikdy mi moc kreslení nešlo (což mě docela mrzí, měla bych to trénovat). Ale myslím, že tohle se mi celkem vedlo. Portrét potřebuje spoustu úprav a dolaďování, ale není to nejhorší. Vlasy omluvte, to už jsem opravdu spěchala, takže je má jako jezinka.

Dále výborný brunch v mém oblíbeném Tymiánu. Burger byl delikátní! Brambory mi přišly celkem dost slané, jinak mňamka. Této lahůdce dávám 8/10. Další mňamka byla quesadilla a smoothie bowl, která byla také skvělá. Té dávám 7,5/10. 

Dále tu máme víkend v Liberci! Na článek se můžete těšit.

Navštívila jsem Art Café, kde dělají pizzu a těstoviny. Dala jsem si dýňovou polévku, která byla naprosto vynikající (další důvod, proč se těším na podzim). A pizzu tam mají také výbornou, 9/10!

Na záři mám pár cílů, o které bych se s vámi chtěla podělit:

– přečíst tři knížky

– napsat více jak 6 článků

– pořídit si Oura ring


Jaký jste měli srpen vy? Máte nějaké cíle, které se vám povedlo splnit? <3

06/09/2023 4 Komentáře
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
OstatníPovídání

Červenec v kostce

M. 11/08/2023

Krásný den přeji! Řekla jsem si, že bych mohla vrátit zpátky koncept zhodnocení měsíce – co se dělo, měsíční úspěchy nebo naopak nějaká poučení. Myslím, že by to prospělo i mně samotné v rámci nějaké sebereflexe.

Na začátku července jsem se zúčastnila eventu Malá by  Bé Hà, odkaz na článek naleznete ZDE. Takové akce mi přijdou úplně senzační. Poznáte nové lidičky, dozvíte se něco nového a navíc (platí pro některé) lehce vylezete ze své ulitky.

To bych nebyla já, abych nezašla na výborné jídlo. Tyto fotky jsou ze Záložny v Pardubicích (určitě bude další článek Toulky za jídlem, zatím jsou na blogu dvě části, které si můžete přečíst). Měla jsem tam snad nejlepšího moravského vrabce se zelím, jakého jsem kdy jedla.

Pak jsem na víkend byla v krásné Olomouci – článek ZDE. Když jsme tam byli, tak Olomouc vlastně nebyla vůbec přeplněná lidmi. Bylo to senzační, klidné a odpočinkové.

Byla jsem na tanečním soustředění. Je možné, že to třeba moc řeším, who knows. Ale pro mě to byl úplně takový zážitek, kde jsem si víc ujasnila, kdo jsem a co je po mě dobré, a do čeho se zbytečně tlačím. Upozorňuji, že každý den hrála hudba do 2 do rána, což jsem zjistila, že není nic pro mě (nebo to možná bylo i výběrem hudby). Troufnu si říct, že tak 85 % účastníků mělo pod 18 let.

První den jsem absolutně nemohla usnout. Bylo jsem z toho tak neskutečně zoufalá, že mi i slzičky ukáply. Jsem zvyklá chodit spát kolem jedenácté a hlavně usínám s krásným klidem. Tady se tyto podmínky vůbec nesplnily. Kolem 1 ráno jsem to nevydržela a musela si pustila podcast. Usnula jsem opravdu až, když vypnuli hudbu. Takže první den naprostá pecka. Myslím, že druhý a třetí den jsem usínala také maličko později, ale pak jsem byla tak utahaná, že jsem ani ten hluk nevnímala.

Co se týče lekcí… Do úterka to bylo v pohodičce. Pak jsem skoro po každé lekci byla smutná, že nestíhám, nejde mi to a občas jsem to i obrečela. Co tak vím, nebyla jsem jediná, která z toho občas měla špatné nálady. Byly lekce, které mě absolutně nebavily a nešly (což se stalo v úterý, místo toho jsem si četla knížku a šla se opalovat). Dále byly lekce, kde jsem se nechytla vůbec a reálně jsem si tam třeba 2 hodinky tak pohupskávala a snažila se, aby to vypadalo podobně. A pak byly lekce, které byly naprosto senzační a úžasné. Pár jich popíši.

Ještě bych ráda dodala, že se z mého pohledu, lekce dělily na experimentální/free style a lekce, kde se dělaly choreografie.

Jedna z nejúžasnějších lekcí byla taková uvolňující. Vlastně ani nevím, jak ji popsat, museli byste to pravděpodobně zažít. Dělala se cvičení, kde jste neskutečně vystoupili z komfortní zóny a někteří mladší účastníci nebyli na stejné vlně, přišlo jim to vtipné nebo trapné. Museli jste hodně uvolnit tělo a hýbat se, tak, jak chcete, jak tělo chce a nevnímat, že kolem vás je dalších milion lidí. Pro mě je třeba problém při tanci dávat ruce nahoru, jelikož jsem pak ještě víc vidět. Tady se všechno hodilo za hlavu. Váleli jsme se po zemi, ruce létaly vzduchem (samozřejmě, ne doslova), hlava se úplně uvolnila (což bylo celkem osvobozující) a hýbala se vlastně za tělem. Pro mě to byl úplně úžasný zážitek. Ke konci jsme si všichni lehli a chvilku meditovali, jen tak byli. Byla jsem neskutečně uvolněná a „vyzenovaná“ (hah). Vůbec bych neváhala a klidně si to celé zopákla.

Druhá lekce, která byla úplně super, byla experimentální. Také se tam dělala cvičení, která byla mimo moji komfortní zónu. Byli jsme rozděleni do skupinek a jedna stála rozesetá po místnosti a druhá se proplétala mezi nimi a ukazovala jim různé taneční pohyby. Ti, kteří stáli je okopírovali a pak podle toho tančili, dokud nepřiběhl někdo další a nezadal jim nový pohyb. And let me tell you, tak strašně moc jsem se od těch lidí inspirovala! Bylo i hodně poznat, jak má každý svůj vlastní styl a bylo to prostě naprosto B O Ž Í!

Lekce poppingu byla taky neskutečně úžasná. Sice to byly všechno základy, ale tenhle styl tance by mě docela i bavil. A poslední, z čeho jsem byla nadšená byl afro taneční styl. Je to teda hodně (hooooodně) rychlá, takže jsem se u toho ze začátku vztekala, ale nakonec to bylo super. Lekce v tomhle stylu jsem měla dvě.

Lekce bych shrnula jako celkem náročné ale i naučné. Ve čtvrtek nebo v pátek jsem si dokonce natáhla nějaký sval v rameni a pak jsem týden s ním nemohla kloudně hýbat.

Každý večer se pořádaly taneční battly. Já se přiznám, že to je něco, do čeho bych nešla. Ale jim to celkem šlo a vlastně to bylo docela dost hustý pozorovat.

To bych nebyla já, abych se nezmínila o jídle. Nejvíc jsem zbožňovala snídaně. Mám raději slané, takže dva chlebíky s pomazánkou, šunka, sýr, hodně zeleniny, hodně ovoce a vajíčka natvrdo. Prostě la hů dka! Obědy a večeře byly jako z jídelny, což mně osobně nevadilo a celkem mi i chutnalo (asi jsem na jídelny měla štěstí nebo nejsem náročná). Jediné mínus bych dala, že ty jídla byla těžká. Prostě klasická česká kuchyně – svíčková, rajská, guláš, moravský vrabec, houskové knedlíky… Takže to byl docela mazec se takhle nadlábnout a jít tancovat.

Kdybych to měla shrnout úplně celé… Jsem vděčná, že jsem se zúčastnila, naučila s něco nového. Jela jsem poprvé a nejspíš naposledy. Rozvrh byl daný, takže jste většinou šli i na lekce, na které byste nepotřebovali. Možná bych si radši mohla vybrat nějaké workshopy, které mi budou vyhovovat více a bude i větší pravděpodobnost, že mě budou bavit.

Je možné, že to bylo věkovou kategorií účastníků, ale prostě jsem se tam mezi nimi necítila úplně komfy. Možná to bylo i tím, že jsem si přišla jak poleno? Kdo ví.


Další víkend jsem strávila v Kutné Hoře – článek naleznete TADY. Tam bylo také moc krásně, i přes deštivé počasí.

Dále už jen pár random fotografií, které úplně nevím, kam zařadit.

Tady jsem se stavila na nádraží v Costě na rychlou mini snídaňku.

V Praze jsem byla dvakrát. Jednou za kamarádkou a podruhé za sestřenkou. Daly jsme si celkem dobrůtky.

Já kávu ani „kávu“ normálně nepiju jo, ale za poslední měsíc jsem jí měla docela dost. A tohle ze Starbucksu? Docela chápu ten hype, hih. Caramel Latté Machiato.

Tady jsme v Anami restauraci v Pardubicích. Jídlo bylo výborné! Mám to tam ráda. Porce dávají docela velké. Ale dezertíky, které jsou níže, si už znovu nedám. Ježečci byly tvrdší a chutnaly jako kynuté knedlíky s nugátem uvnitř a sezamové kuličky měly také uvnitř nugát. Prostě nic spešl. Dávám 8/10 hvězdiček.

Stavila jsem se u své úžasné kosmetičky na nové obočko.

V Coffee Shop Company na Třídě Míru mají výborné summer drinčíky.

Tady jsem zkoušela novou paletku, kterou mi dala sestra. Stíny jsou fialkové. Tuhle barvu moc nenosím, i když ji mám ráda. Byl to takový výstup z komfortní zóny.

A jako poslední fotku tu mám snídaňku ve skvělém Tymiánu.


Jaký byl váš červenec? Chystáte se někam na dovolenou v srpnu?

S láskou, M.

11/08/2023 0 Komentář
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
Cestování

Kutná Hora

M. 06/08/2023

Jak je z názvu již patrné, dnes bude článek o víkendu v Kutné Hoře. Ačkoliv je od Pardubic blízko, jede se tam vlakem pěkně na prd. 😀 Přestupovali jsme 2x – jednou v Kolíně a jednou v Kutné Hoře na hlavním nádraží, protože jsme jeli na zastávku Město (to už bylo kvůli pohodlí – buď 40 minut chůze nebo 15 minut vlak a 15 chůze).

Ubytovaní jsme byli kousíček od Chrámu sv. Barbory. Měli jsme menší byteček s koupelnou. Přišlo mi to tak akorát, jen mi tam chyběly sáčky na čaj a miniaturky šamponu. Jinak naprostá pohodka – 8/10 hvězdiček.

Navštívili jsme restauraci, která byla doporučena ubytováním – Restaurace Dačický. Jídlo bylo dobré, i když upřímně jsem měla mnohokrát lepší guláš než tady. Tento byl udělaný víc nasladko. Já si dala bramboráčky, ale v menu k tomu měli perníkové knedlíky. Ty byly celkem dobré, ale s gulášem to celé bylo příliš slaďounké. A obsluha, no… zvládli by to i lépe. Za mě spíš takový lepší průměr 7/10.

V restauraci zrovna byla svatební hostina a zpívala jim tam slečna.

Po tom, co jsme přišli z mňamky se zatáhlo a začalo šíleně pršet. A pršelo vlastně až do neděle. Byla tam i televize s klasickými programy, mrkli jsme se na Fantastická zvířata. Řeknu vám, v angličtině to je daleko lepší, hih.

Kvůli dešti jsme toho zas tolik neprošli (i když občas se mračna rozvolnila), ale i tak mám nějaké fotky památek.

Poslední den jsme slušně zmokli. S pár dalšími lidmi jsme se museli schovat u Chrámu a čekali, až přejde ten největší slejvák.

Stavovali jsme se v další skvěle hodnocené restauraci – V Ruthardce. Tady to bylo lepší. Svíčková naprosto výborná, obsluha milounká. Ta si zaslouží 8,5/10 hvězdiček.

Kutná Hora je krásné malé turistické městečko. Určitě doporučuji na výletík. Památky jsou blízko u sebe a je tam spousta restaurací i kavárniček. Občas mi to uličkami připomínalo Jindřichův Hradec. Plánujete výlet do Kutné Hory nebo jste tam už byli?

S láskou, M.

06/08/2023 1 Komentář
1 FacebookTwitterPinterestLinkedin
CestováníVýlety

Olomouc

M. 25/08/2022

S kamarádkou jsme si udělaly moc krásný výlet do Olomouce a dnes vám ukáži střípky z tohoto povedeného výletu. Sraz jsme měly ve vlaku. Já z Pardubic vyjížděla asi ve čtvrt na devět ráno. V Olomouci jsme byly v 10 hodin. Tak akorát čas na procházku a následný obídek. Prošly jsme si Rozárium a kochaly se krásnými růžemi. Moje kamarádka z nich byla unešená víc než já. Podle mě v telefonu neměla fotky ničeho jiného! 😀 Moc se mi líbily některé názvy růží.

Další zastávkou bylo Horní náměstí. Obešly jsme si kašny a já se s radostí vyfotila na krunýři místní želvy. V jedné uličce u náměstí byla pralinkárna. Nevím proč, ale většinou si věci kupuju po třech, i v Krumlově jsem to tak udělala s makronkami. Ochutnala jsem čokoládový lanýž, pralinku s levandulí a vínem a arašídovou pralinku. Upřímně, bohatě by mi stačila jen jedna! Bylo to neskutečně sladké.

Stavily jsme se na „fancy“ obídek do Café New One. Naprosto se mi líbil vnitřní interiér. Vše bylo laděné do tmavých zemních barev  – tmavě zelená, hnědá, černá. Já si dala penne těstoviny s Alfredo omáčkou (smetana, parmezán a karamelizovaná cibulka) s krůtím masem, kamarádka si dala to samé akorát s pappardelle. Byla to celkem velká porce a já si půlku vezla domů.

Po vydatném obídku jsme se vydaly směrem k výstavišti Flora, kde nás bohužel čekalo nemilé překvapení v podobě zavřeného výstaviště. Naštěstí měli otevřené skleníky. Nejvíce se mi líbil ten první, palmový skleník, a tropický skleník. Naprosto jsem si užívala pozorování želviček, které tam byly! Jednou si želvu nechám vytetovat, fakt že jo! A nesmím zapomenout na obrovské leknínové listy, které by podle mě unesly batole. A! Naprosto mě fascinovaly orchideje. Ve skleníku je neměli zasazené do květináčů, ale prostě tam jen tak visely nebo byly obmotané kolem dřeva. Vůbec jsem netušila, že se dají takhle pěstovat. A ano, musela jsem s vyfotit i rýži, protože nad tím jsem vlastně taky nepřemýšlela, jak roste. 😀

Cestou ke Katedrále sv. Václava jsme se stavily do Muzea umění. Dlouho jsem v žádném muzeu nebyla a po téhle výstavě asi zas dlouho nepůjdu. To bylo katastrofální! Většinu výstavy jsem prošla s kroucením hlavy nebo protáčením očí. Jediné, co mě nadchlo byla myšlenky, že vlastně umění může být všechno (i slámou vycpané nevkusné postavy se špinavým a roztrhaným oblečením). Takže se můžu ponořit do světa barev a tužek bez výčitek.

Navštívily jsme i zmiňovanou katedrálu. Poté se vydaly směrem zpátky na hlavní nádraží. Musím se přiznat, očekávala jsem, že Olomouc bude hezčí. Každý o ní mluví jako o neskutečně krásném městě. Je krásná, to bez pochyby, ale asi jsem měla zkreslené představy.

 – – –

Jak se vám líbí Olomouc? Vynechaly jsme nějaká zajímavá místa?

Krásný den! M.

25/08/2022 8 Komentáře
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
CestováníVýlety

Kroměříž a Lom Výkleky

M. 19/08/2022

Krásný den! 

Chtěla bych vám ukázat střípky z výletu do Kroměříže a Lomu Výkleky. V Kroměříži jsme se stavovali po cestě za přítelovými rodiči a v Lomu na cestě zpátky. 

Kroměříž je takové menší městečko 20 minut od Přerova. Mají i celkem velké náměstí, jen na něm toho moc neuvidíte. Byli jsme se podívat v Kostele sv. Mořice. Upřímně řečeno, do kostelů se dívat nechodím, ale tady jsme (ani nevím proč) zašli na menší návštěvu. A bylo to krásné! Úchvatná architektura a to ticho! Nejvíce mě na tom zaujalo, že všude měli dané rostlinky a bylo vidět, že se jim tam daří a pečují o ně. 

Byli jsme se podívat také v Kostelu sv. Jana Křtitele. Ten byl menší a rostlinkám se tam tolik nedařilo, ale také měl krásnou architekturu. Takhle vám to povím, v tom tichu by se hezky četly knížky. 😀 

Navštívili jsme Květovanou zahradu. Vstup pro mládež od 18 – 25 let stál 110,- na jednu osobu. Z té jsem byla naprosto uchvácená! Měli tam krásný skleník plný rostlinek, které se dají pěstovat i doma. Všude byly vysoké ploty, takže naprosto skvělá zašívárna! Dokonce tam měli předplatné na rok za 500,-. Kdybych tam bydlela, tak tam jsem s knihou 24/7. Nejvíce se mi líbil takový kopeček s lavičkou a stromem. Člověk měl krásný výhled, a ještě seděl hezky ve stínu. 

Jelikož jsme tam byli na chvilku, nestihli jsme si projít zámeckou zahradu, která je podle Google Maps třikrát tak velká. Tak možná příště. 

—

Cestou zpátky jsme našli Lom Výkleky. Plavky jsme měli už sbalené s sebou, protože jsme takovou zastávku plánovali. Přišlo mi naprosto krásné, jak si každý našel kolem lomu místečko. Dokonce jedna skupinka stanovala na místě, kam se dalo dostat pouze člunem či doplavat. Nebo takhle, neviděla jsem tam nikde cestu, kudy by tam mohli přijít. 😀 

My jsme si našli místečko na kamenech kousek od vitálních důchodců. I přesto, že mám strach z míst, kde nevidím pod sebe, do vody jsem statečně vlezla a zaplavala si. Voda byla celkem studená (nečekaně :D). Občas kolem proplavaly mini medúzky a potápěč. Kdybychom ho neviděli, jak do lomu vchází, tak bych si asi učůrla strachy, kdybych ho viděla se vynořit někde poblíž mě. Dokonce nám i zamával zpátky. Vážně sympaťák!

U Lomu jsme vydrželi asi dvě hodinky, trochu jsem se i opálila! Stavili jsme se v Mohelnici na burger a jeli domů. Burger byl dobrý, ale neměli maso v celku, nebylo ani trhané. Jak to napsat, prostě to bylo smíchané mleté maso s dipem a dané do burgeru. Chybělo mi vždycky ukousnout s houskou i kus masa. Bohužel prezentativní fotku nemám.  Z Mohelnice jsem pak řídila, což se taky moc často nestává. 😀 Po dvou hodinách řízení jsem doma usnula jako miminko. Pro případné rejpali, bylo kolem čtvrté odpoledne, takže provoz jak blázen. Jinak bych to samozřejmě stihla dřív, haha. 

—

Moc by mě zajímalo zda máte nějaká oblíbená města a místa, kam bych se měla jet podívat. Prosím napište do komentářů! <3

S přáním hezkého dne, M.

19/08/2022 6 Komentáře
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin
PovídáníVýlety

(Ne)Dovolená

M. 10/08/2022

Krásný den přeji!

Víte, jak jsem někde v předchozím článku psala, že jedeme na Road Trip? Plán B byl, že pojedeme na Slovensko. Dokonce jsem se do toho tak položila, že jsem měla naplánováno za 4h. Kam všude pojedeme, v jakých kempech budeme spát, jaké památky navštívíme, jak v Tatrách zvládneme 2-3 túry…

Tak prosím pěkně, sotva jsme vyjeli, tak se nám povedlo rozrazit pneumatiku. Úplně nešťastnou náhodou. Nastala trošku panika, nebudu lhát. Přezuli jsme na rezervu a dojeli do servisu, zda nám pneumatiku opraví. Ups… prý to opravit už nepůjde. Bude to chtít novou. Fajn, to už byla trochu větší panika, že vlastně nestíháme. V celých Pardubicích nebyla pneumatika k nalezení a na objednávku bude až v pondělí. Tak fajn, nestihneme oslavu, ale ještě se někam stihneme mrknout, když už máme natankovanou plnou nádrž.

V pátek jsme zjistili, že pneumatika vlastně bude až ve středu. Takže prosím pěkně, necháváme tomu už volný průběh, protože vlastně nic nevíme.

Ted den jsme si dali hezkého šlofíka na spravení nálady. Světe div se, vážně nám pak bylo lépe. (Doporučuju všem při špatné náladě). Objednali jsme si pizzu a hráli TFT (Team Fight Tactics). Celkem nám to šlo, vyhráli jsme asi 3x. Před osmou hodinou jsme se rozmysleli, že sedneme na kola a pojedeme si zaplavat do bazénu. ANO, čtete správně, KONEČNĚ, do bazénu.

Já vám povím, to byla nádhera! Za necelou hodinu jsem uplavala 10 bazénů (500 m). A bylo mi tak strašně fajn. Zjistila jsem, že plavu i docela rychle. A mám zatím osobní rekord – 50 m prsa za 1 minutu a 8 sekund! Cestou zpátky jsme se stavili do Žabky pro pitíčka s tím, že si na chvíli sedneme v Tyršových sadech. Bylo to moc fajn, dokud nepřišla průtrž mračen. Do jisté doby to bylo celkem i kouzelné a vtipné. Ale po 20 minutách prudkého lijáku a lehkého mrznutí, mě nálada přešla.

Můj asi první nejvíc šílený nápad – prostě těch 15 minut zvládneme přejet domů. Pak si dáme čajíky a bude nám fajn. JOOO, jasně. Normálně přísahám, že se rozpršelo snad ještě víc! 😀 Ale prvních 5 minut to byla docela sranda, oba jsme se smáli a dělali kravinky. Druhých 5 minut jsem se utěšovala, že budeme za chvíli doma. Posledních 5 minut bylo peklo! Kapky deště se změnily v jehličky, které nepříjemně bodaly do kůže. Zvedl se neskutečně silný vítr a blesky od nás nebyly daleko. Měla jsem lehce strach. Může do vás na silnici uhodit blesk, když jedete na kole?

Vše dopadlo dobře. Teplá sprcha, čaj a hraní her nám zvedlo znovu náladu!

V sobotu jsme si naplánovali skvělý brunch na 11 hodinu do Dobrého Kafe v Pardubicích. Udělala jsem další neobvyklou věc a ochutnala jinou snídani. Bylo to Trio – Richie sandwich (úplně boží), vejce benedikt (naprosto miluju) a guacamole toast. Přítel si dal omeletu s parmazánem, ke které byly krajíce chleba se skvělým bylinkovým máslem. Upekla jsem banana bread (moje guilty pleasure) a vlastně jsme zbytek dne hráli hry nebo jsem si četla. (Další článek bude o přečtené knize).

V neděli jsme si udělali takový aktivnější den. Ráno jsme začali míchanými vajíčky. Po obídku jsme se sbalili a vyrazili na kolech po okolí. Celkově jsme najeli 25 km. Cestou jsme se stavili na sýr v bulce a párek v rohlíku. Poté jsme to zakotvili v Tyršových sadech na dece a hráli karty. Ve čtvrt na 9 jsme dojeli do bazénu. Tentokrát jsem za půlhodinky uplavala 10 bazénů. Většinou plavu prsa a pak si dám třeba dva bazény takový odpočinkový „styl“ – nechávám se na zádech nadnášet vodou, lehce kopu nožičkama. To je pro mě docela relaxační a uklidňující.

Jaký jste měli víkend vy?

—

S láskou, M.

10/08/2022 12 Komentáře
0 FacebookTwitterPinterestLinkedin

O mně

O mně

Zdravíčko!

Jmenuji se Michaela, většinou mi všichni říkají Míša, ale nebráním se nějakým cool bombastickým přezdívkám. Na věku nezáleží, stejně by mi většina můj věk neuvěřila, hah. Stále se hledám a doufám, že se najdu v něčem, co mě bude bavit a naplňovat.

Kontakt

Instagram Pinterest Email
Říjen 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
« Zář    
  • Instagram
  • Pinterest
  • Email

@2019 - All Right Reserved. Designed and Developed by PenciDesign


Zpět na začátek